Uf... to je můj nejsilnější pocit z knížky. Půjčila mi ji kamarádka na dovolenou a přiznávám, že jsem vůbec nevěděla do čeho jdu. Chyběl přebal, kde jsou většinou základní informace. Začala jsem pár stránkami a děj mě tak vtáhl, že i když jsem popíjela s přáteli na dovolené vínko do půlnoci, musela jsem i tak v posteli aspoň kousek přečíst. Včera v noci jsem před sebou měla ještě třetinu knížky (má 492 stran). Události začínaly nabírat takové tempo, že prostě nešlo přestat. Dočetla jsem o půl druhé. Další hodinu jsem se pak pokoušela usnout.
Autory krimi románu je manželská dvojice Alexandr Ahndorila a Alexandra Coelho, píšící pod pseudonymem Lars Keppler. Až zpětně jsem zjistila, že jsou velmi populární a mají silnou skupinu fanoušků. Musím říct, že mají můj obdiv, že dokáží vytvořit knížku v páru. Nedovedu si to v praxi moc představit. My dva by jsme se u toho pozabíjeli :).
Hlavním hrdinou je kriminalista Joon Lina, který vyšetřuje zmizení řady dětí i dospělých. Ztratí se vždy všichni členové rodiny, až na jednoho. Ten si pak většinou vezme ze zoufalství život. Na začátku se na kolejích objeví jedno ze zmizelých dětí. Teď už je z něj téměř dospělý muž. Je v žalostném stavu...
Jaký je můj dojem z knihy? Knížka je úžasně napsaná. Vtáhla mě neskutečně, jako málokterá předtím. Nicméně si v dohledné době nic od dvojice Lars Keppler určitě nepřečtu. Čtení mě hodně vyčerpalo. Jsem totiž strašná "cíťa". Čím jsem starší, tím je to horší. Pláču i u kreslených pohádek, dojímá mě všechno a trpím při pomyšlení na každou bolest, kterou zažívá dítě, zvíře, prostě kdokoliv. Situaci mi komplikuje moje bujná představivost a fantazie. Je pro mě náročné vypudit myšlenky na oběti písečného muže z hlavy. A já chci lehčí hlavu :). Pokud se ale rádi bojíte, do kina jdete vždycky na thriller, budete si libovat.
