"Pusťte si jeleny domů"
(A navíc drobečky ze ScioŠkoly)
Jelení látka měla fakt úspěch a mě se taky hrozně moc líbí. Podařilo se mi ukořistit ještě kus a dnes jsem ji zpracovala do mantinelů, domečků a vlaječek.
Děti jsou v nové škole dva měsíce. Čas na nějaké ty poznatky, jak jsem slíbila. Vezmu to bodově:
Děti jsou na první pohled šťastné a spokojené, do školy se každý den těší a chtěly tam i o jarních prázdninách. Haničce zmizely ranní křeče v žaludku a Radečkovy deprese, které už začínaly být na pováženou.
Děti mají větší hlad a žádají si větší svačiny, které taky sní. Celý den jsou tam v poklusu a pořád něco aktivně dělají. Prostě nesedí celý den v lavici jak buchty.
Děti se učí. Ano učí se spoustu nových věcí, ale jinak. Například budují novou školní zahradu. Samy pomáhají ve spolupráci se zahradní architektkou plánovat, rozměřovat, počítají plochu a objem. Montují záhony a sejí semínka. Učí se o půdě, jak vzniká, z čeho se skládá a tak.
Radeček si pochvaluje angličtinu, kde se podle jeho slov naučil za měsíc víc nových věcí, než ve staré škole za poslední dva roky.
Hanička navázala nové přátelské vztahy, ve kterých se cítí jistě a pohodově. Ve staré škole se necítila moc dobře, protože byla díky svojí vadě odsunuta na okraj kolektivu a bylo jí připomínáno, jak na tom je. Ve ScioŠkole je brána zcela rovnocenně.
Rodiče jsou v naprostém klídečku, protože je nestresuje každodenní několikahodinová příprava do školy. Což ovšem neznamená, že nic neděláme. Děláme to, o co projeví děti zájem. Večer místo šprtání čteme a povídáme si.
No užíváme si to celá rodina :)
KLIK na FLER
