V pudru


Jsem do toho odstínu růžové zamilovaná. Látky byl bohužel jen kousíček. Vyčarovala jsem malou kolekci "V pudru" a přidala něco navíc v černé a šedé.

 

 

KLIK na FLER

Masové knedlíčky aneb KungFu Panda v Evropě a s bršlicí :)


Vzpomínáte jak se KungFu Panda pořád ládoval masovými knedlíčky? Dostala jsem na ně chuť. Když jsem řešila jak je asi udělám, došlo mi, že nudlové těsto plněné něčím se dá najít snad všude na světě. Od Asie, přes Rusko, Polsko až do Itálie. Výsledný recept je tak trochu od všeho něco:).

 

 

 

Vždycky když se pustím do domácího nudlového těsta, projdu při jeho výrobě několika fázemi:

Fáze 1. Obdivuju všechny ty sicilské ženy, že se jim s tím chce drbat.
Fáze 2. To byl zase blbej nápad. Mám já to zapotřebí?
Fáze 3. Při konzumaci konstatuju, že se to vyplatí. Je to totiž neskutečně dobrý.

Pokud jste to ještě nezkoušeli a taky nemáte strojek na těstoviny, tak se připravte na to, že je to opravdu fyzicky náročná práce. Ale ten výsledek pak...

Těsto:

Na 1 osobu počítejte na 100g hladké mouky 1 vejce.

Náplň:
(pro 4 osoby)

cca 300g mletého masa
1mrkev
kousek celeru velikosti mrkve
svazeček bršlice (můžete nahradit hladkolistou petrželí)
cibule
sójová omáčka
2 lžíce sýru Grana (jemně strouhaný)
sůl, pepř, olivový olej
2 lžíce strouhanky

Na posypaní:

cibule, slanina, bršlice, Grana, zakysaná smetana

Postup:

Z hladké mouky a vajec se špetkou soli vypracujeme hladké a tuhé těsto. Chce to opravdu trpělivost a sílu. Doporučuji těsto v polovině práce rozdělit na poloviny a dohníst zvlášť. Necháme odpočinout v lednici.

Na olivovém oleji orestujeme jednu cibuli, přidáme maso, osolíme a opepříme. Chvíli restujeme a vsypeme nahrubo nastrouhanou mrkev a celer. Ochutíme lžičkou sójové omáčky a podlijeme troškou vody a dusíme až se voda vypaří. Ke konci přidáme najemno nakrájenou bršlici a sýr. Hotovou masovou směs lehce rozmixujeme ponorným mixérem a vmícháme dvě lžíce strouhanky na zahuštění.

Vyndáme těsto z ledničky a rozdělíme na 4 díly. Každý díl rozválíme do tenka na lehce pomoučeném vále. Je to opět dřina, ale je nutné, aby těsto mělo cca 1-2mm. Potom rozkrájíme na čtverečky a na každý položíme lžičku směsi a vytvarujeme knedlíček.

Knedlíčky vaříme ve větším množství osolené vody 15-20 minut. Hotové sypeme směsí orestované cibulky, slaniny a bršlice. Posypeme troškou sýra a pokapeme zakysanou smetanou.

Je to strašně moc dobré a děti talířky dokonale vysmejčily a padaly výkřiky typu: "Ježíš to je tak dobrý" apod. :). Pokud se do knedlíčků pustíte, počítejte, že celá příprava Vám vezme asi 2 hodiny času. Ale tak třeba v neděli by to šlo ne?

Dětský PUF, povlak s hvězdou, ladící praporky a jak to mám se zbytkama...

 

 

PUFy jsou běh na dlouhou trať. Vnitřní výplně totiž cpu směsí prostřihů několika druhů vatelínů a PES vláken. Kousky vatelínu se musí nastříhat na malé kousíčky a to teda trvá než nashromáždím dostatečné množství. Jako mohla bych si objednat hotové cpaní a ty prostřihy vyházet. Ale není to vůbec ekologické a já se snažím v dílně spotřebovat maximální podíl ze všech používaných materiálu. Díky tomu vyhazuji jen jeden koš odstřižků a nití za týden. A kousky látek, které už nespotřebuji vůbec, vozím jednou za čas do výtvarného ateliéru "Studánka", kde z nich dál děti tvoří.

 

 

KLIK na FLER

Co přibylo na sklad a Leonardo...


Naskladnila jsem hvězdičky, které jsem vyrobila minulý týden. Dále ladící minimráčky a taky nějaké pytlíky na chleba.

 

 

 

 

Děti přišly, že potřebují zjistit nějaké věci o Leonardovi. Mrkli jsme do googlu a zjistila jsem zajímavou věc. Da Vinci nechodil do školy a nedostalo se mu klasického vzdělání, protože byl nemanželské dítě. Leonardo je považován za největšího génia všech dob. Předběhl dobu o stovky let v celé řadě oborů. Byl prostě neskutečný. A právě to, že nenavštěvoval školu sehrálo důležitou roli. Nebyl usměrňován poznatky, již vyšlapanou cestou a jasně danou pravdou té doby a to mu umožnilo dívat se na všechno ze zcela nových směrů a úhlů. Fakt zajímavý poznatek což?

 

 

KLIK na FLER

Česnáček


Zase budu dělat děsně chytrou s bylinkama. Ráno jsem byla na dlouhé procházce v lese s kamarádkou. Psi sbírali klíšťata a my bylinky :). Přinesla jsem trochu plicníku, kopřivy na postřik proti mšicím a česnáček. A protože jsem dostala od muže nový objektiv, tak jsem ho dnes konečně  vzala vyzkoušet. Les teď nádherně rozkvetl a krásných objektů pro objektiv je tam víc než dost.

Česnáček

 

Česnáček je bylinka, která není vůbec příbuzná s medvědím česnekem, ale má taky česnekové aroma. Je však mnohem jemnější. Česnáček se konzumuje nejlépe syrový. Nasekat na chleba s máslem nebo posypat vařené brambory. Samozřejmě ideální do salátu. Nejchutnější je zjara. Obsahuje hodně moc vitamínu C a taky A. Je moc dobrý na střeva. Poradí si s kvasinkovými bakteriemi, které způsobují nadýmaní. Takže pokud máte nějakého uprděného člena  rodiny (jo je to tata) bude česnáček skvělou volbou. Přidávám navíc pár fotek flóry naše kouzelného lesa...

 

 

 

 

 

 

Hezký zbyteček víkendu všem :).

 

 

 



Vlaječky a co nového...

Tento týden mám rozlítaný a mám málo času na šití. To nemám ráda. Nejsem papírový typ :). Novinek na skladě nebude mnoho, ale něco málo přece jen. Třeba nové praporečky. Jsou menší, roztomilý a minimalistický. Minimalismus já jako hodně můžu a on se zase dostává ke slovu. Všechno co tvořím musí se mnou nějak rezonovat. Neušila bych nic, co bych si sama nedala domů.

Praporky "Pure White" jsou fakt prostě "PURE". Navíc ta bílá se nabízí k možnému dotvoření. Můžete na ně aplikovat nažehlovačky nebo dítěti dát volnost a fixy na textil. Úplně tu dětskou kresbu vidím. Bude to boží!

Kdyby Vás zajímalo, jak se jinak máme, tak dobře. Děti díky přátelskému prostředí ve škole dosáhly dalších, pro nás zásadních, úspěchů. Jsou však intimnějšího charakteru, tak si je musím nechat pro sebe. Ale prozradím Vám, že děti ve ScioŠkole se v tělocviku můžou naučit třeba tančit valčík za zvuků "Modrého Dunaje"nebo cvičit jógu a žonglovat. Co se nenaučí, je třeba výmyk. Vzpomínáte na tuhle noční můru :D.

KLIK na FLER

Byl výlet...


Devět skal. Nejvyšší vrcholek Žďárských vrchů. Impozantní skály uprostřed skřítkovského lesa. Je to tam prostě kouzelný. A jestli něco naše odrostlý ratolesti venku baví, tak jsou to skály. Poobědvali jsme na terase německé chaty přímo pod vrcholem, slezli jsme nespočet skal, pokochali se výhledem po krajině ze samotného vrcholu a rozněžnili se nad zeleným mechem a kvetoucím borůvčím všude kolem. Moc jsem nefotila, protože při lezení se fotí docela blbě :). Tak jen něco málo i z mobilu.

 

 

Bílá skála

 

 

 

Výchozím bodem je obec Křižánky, kde se dáte po modré, která Vás dovede až na vyhlídku. Určitě se cestou zastavte a obejděte si Bílou skálu. Je nádherná. Výšlap až nahoru na Devítku není pro voňavky. Kočárek musíte nechat doma, ale je to jen pár kilometrů a pohodovou procházkou to dáte tam a zpátky ani ne za dvě hodinky.

 

 

Turistice zdar :)