Restaurant Day v Piknik boxu


V událostech na FB toho mám přidáno tolik, že bych potřebovala dvakrát tak dlouhé dny. Když se ale objevila informace, že na Restaurant Day bude i China Town s knedlíčky, věděla jsem, že musíme. Knedlíčky jsou u nás teď číslo 1.

Akce začínala v 11.00. Přijeli jsme v 11.10 a v 11.30 byly všude fronty. A vůbec se nedivím, všechno bylo krásný a strašně dobrý. Dali jsme si celou noc tažený kuřecí vývar do našeho hrníčku na zahřátí. Taky domácí fettuccine, burger se salátem coleslaw, slané koláče a čínský bochánek plněný masem a přelitý pikantní omáčkou.

 

 

 

Nejúžasnější byly tyto malé slečny s vlastnoručně pečenými muffinami. Samozřejmě jsme ochutnali a holčičky nám ochotně zapózovaly.

Ze všech sladkostí nám přecházel zrak. Výběr byl neskutečný a nešlo neochutnat. Ne já fakt nikdy nebudu suger free, i když se moc snažím :D.

Z cukrařiny musím rozhodně vyzdvihnout tvorbu Kristýnky, která peče a píše blog pod názvem " U Tytyny". Pokochejte se fotkami. Ono to není jen dokonalé na pohled, ale je to naprosto, ale naprosto úžasné i na jazyku. Tohle je cukrařina na nejvyšší úrovni. Její šípkové Éclairs to je procházka v oblacích. Ani trochu nepřeháním!

Sympatické bylo, že organizátoři dopředu upozornili, že je možné přinést si vlastní nádobí, aby se minimalizoval odpad. Toho jsme využili a vzali si svoje hrníčky a příbory a krabičky na sladkosti. Příště jich musíme vzít ale víc, protožeže nám to normálně nestačilo :D. No a co ty knedlíčky? S těmi to nedopadlo. Holkám z China Town stávkoval vařič a tak jsme si knedlíčky odnesli aspoň ve stavu polotovaru a uvařili si je doma k večeři. Hanička bez nich totiž odmítala odejít :)))

Jaký byl patchworkový workshop?


Bylo to krásné odpoledne s šikovnými ženami. Šily jsme patchworkové polštáře a šlo to jako po másle. Markétka dovezla parmazánové sušenky a Hanka nové špendlíky. Ty jsou u mě v dílně potřeba, protože já se ke špendlíkům chovám poněkud macešsky :D. Děkuju Hani :). Nechyběla odpolední káva a dezert. Tentokrát to byl jablečný koláč z Janova.

 

Dámy se naučily jak správně stříhat, jak je důležité při šití žehlení, jak pracovat s více vrstvami na stroji. Některé objevily co všechno jejich stroj umí a jak se při šití musí dělat všechno přesně :D. No bylo toho mnohem mnohem víc a bylo to super! A tady jsou výsledky jejich odpoledního snažení:

A poslední fotka polštáře 40x50, je už přímo z obýváčku, protože Hanka spěchala na vlak.

Krása střída nádheru. Co říkáte? Do konce dubna bude určitě ještě jeden patchworkový workshop a jedno místečko už je obsazené. Pokud Vám Vaše kreativní srdce říká, že tohle musíte vyzkoušet, neváhejte a rezervujte si místo dopředu. Termín zveřejním na začátku března. No a jestli se Vám patchwork v mém podání líbí, ale na šití si netroufáte, můžete si polštář nebo deku objednat přímo u mě. V barevnosti a velikosti na přání :).

Do e-shopu

Ovesné sušenky - základní recept

Dostala jsem chuť na něco ke kafi a přísady na tyto sušenky jsou z kategorie "vždy ve spíži" a jsou hotové raz dva. S tímto receptem můžete dál libovolně experimentovat.

Potřebujeme:

200g ovesných vloček (dělala jsem z jemných s klíčky)
100g celozrnné mouky jemně mleté
1 lžička jedlé sody
100g třtinového cukru
100g másla
1 vejce
(semínka)

Postup:

Ze všech přísad vypracujeme tuhé těsto (já jsem navíc přidala semínka, která byla po ruce, lněné, chia, sezam a mák, cca po lžičce). Z těsta tvoříme rukama placičky. Klademe je na plech vyložený pečícím papírem dostatečně od sebe, aby se nespekly. Pečeme na cca 160 stupňů ve vyhřáté troubě. Hotové jsou, když ze spodní strany začínají hnědnout. Já sama málokdy peču podle času, protože každá trouba peče trochu jinak. Plech v troubě sleduji a většinou je čas na první kontrolu, jakmile to začne vonět :). Z uvedeného množství mi vyšlo 25 sušenek.

Jarní...

Na jaro se připravte na workshopu s jarní tématikou. Proběhne v sobotu 3.3.2018 v dílně SEW4HOME a budeme společně šít něžné látkové ošatky a taky ptáčky.

Na workshop se můžete nově přihlásit prostřednictvím objednávky přes e-shop. Nebo mně napište email nebo klidně zavolejte :). Více informací zde.

Speciální workshop na sobotní odpoledne na téma "JARO".

Na workshopu si pod mým vedením ušijete látkový vyztužený košíček s lemováním v jarních barvičkách a sadu látkových ptáčků se šňůrkou k zavěšení.

Osvojíte si práci s výztuhou a objevíte jak na "hranaté" košíčky, včetně lemování okrajů. Při šití ptáčků se naučíte sešívat, obracet a zašívat neviditelným stehem cpané látkové ozdoby.

Workshop je určen pro ženy, kteří mají alespoň nějakou malou zkušenost se šitím.

Na kurz si můžete přinést vlastní šicí stroj. Vždy je lepší učit se na svém.

Maximální počet účastnic v kurzu jsou čtyři osoby, abych se mohla všem věnovat.

Kurz bude probíhat v dílně SEW4HOME na adrese Bednaříkova 1a, Brno - Líšeň, v termínu 3.3.2018 od 13.00 do cca 19.00 hod.

V ceně kurzu je veškerý materiál a malé občerstvení.

Jsou volná tři místečka a po uplynulých workshopech, kde se sešly úžasné a neskutečně šikovné dámy a slečny se na první březnovou sobotu moc těším.

Všechny košíčky na fotkách jsou k prodeji a můžete si vybrat a objednat tady

Planetu zachrání mámy


Vyjímečně dlouhý příspěvek. Začnu trochu od lesa. Od psychologie odmítání. Tenhle termín se začal používat v souvislosti s druhou světovou válkou. Zjednodušeně řečeno, lidé, kteří mají před sebou velký problém, o kterém ví, že ho jako jednotlivec nemají šanci vyřešit nebo zvrátit, mají tendenci tento problém nebo hrozbu v sobě potlačit, obhajovat, přehlížet nebo ignorovat. Přesto, že je zcela zjevný, blížící se a sílící. V současnosti se psychologie odmítání nejčastěji zmiňuje v souvislosti s katastrofálním stavem životního prostředí. Vidím to sama na svém osobním FB profilu. Pokud nasdílím velrybu, které vědci z břicha vypreparovali 800kg plastu, nedostane příspěvek ani jeden lajk. Nic. Pro mě osobně je příroda strašně důležité téma. Na rozdíl od politiky. Čím dál víc cítím její velmi úzkou propojenost a sepjatost s každým člověkem. Nebudu tady vyjmenovávat co všechno je špatně. To víme. Já jsem si ale všimla něčeho zásadního. Všimla jsem si, že tyhle věci jsou úplně, ale úplně šumák prakticky všem mužům. Komu to ale jedno není, jsou matky. My mámy koukáme na svoje děti a to znamená koukat dopředu. A vidím čím dál víc mamin, kterým to vrtá hlavou. Co těm dětem předáme? V čem budou žít? Co budou jíst? A dýchat? Jsme to právě my, co máme možnost s tím něco dělat. Ve většině domácností mámy určují spotřebitelské chování. Co se bude kupovat, jíst, jak se bude trávit volný čas. Vlastně mě k napsání článku inspirovaly další dvě mámy. Veronika a Soňa, které už začaly. A je jich čím dál víc a i u nás se dějí změny. Pomalu, ale jistě.

Mám pro vás pár tipů nejen od nás co jde dělat trochu líp, aby se Zemi ulevilo. Aspoň o kousek. Máme totiž jen jednu. Naprosto ideální pro nás lidi a druhá taková ve vesmíru není. Fakt ne.


1. Nákupy

Igelity a mikroteny jsou asi v současnosti ten nejvíc řešený problém. Když jsem se podívala na průměrný denní nákup a lehce jedním okem analyzovala co všechno je baleno v plastu, tak jsem ty oči raději zase zavřela, protože jediné co v plastu nebylo, bylo manželovo pivo k večeři. Nejjednodušší je začít používat vlastní sáčky na nákup ovoce a zeleniny. Na pečivo nosit taky vlastní pytlíky nebo použít ty papírové. Já do nich pak dávám dětem svačiny do školy. Pokud nějaký mikrotenový pytlík doneseme domů, poslouží Simonovi při venčení. Tady jsem zatím nic jiného nevymyslela. Pokud máte nějaký tip jak na to při venčení psa na sídlišti, tak prosím sem s ním. Konečně u nás otevřeli kavárnu, kde mají i bezobalovou část. Takže prací gel a prostředek na nádobí kupuji tam a taky další věci. Luštěniny, ořechy apodobně.
Letos jsem si dala výzvu omezit nákupy exotického ovoce. Cestuje k nám často přes půl planety, což vytváří brutální ropnou stopu. Při jeho pěstování se používá hromada pesticidů a navíc se nedá kompostovat. Jeden z největších průserů, jsou tolik oblíbené banány. Více informací najdete třeba tady.
Doma jsme omezili o 90% nákup průmyslově zpracovaných sladkostí, jako jsou oplatky, tyčinky, bonbóny. Místo toho víc peču.
Taky pečlivě zvažuje nákup zboží, které by mělo putovat v kontejnerových lodích z Číny a podobných lokací. Zkrátka už žádný Aliexpres nebo E-Bay. Věděli jste že 15 takových lodí znečistí přírodu jako všechna auta na planetě? To je prostě mazec. Když máme na výběr, kupujeme přednostně český výrobek od české firmy.


2. Vaření

Víc vaříme. Snažím se každý den uvařit teplou večeři, abych si mohla vzít zbytek sebou druhý den do dílny na oběd. Vařte taky. Domácí strava je zdravá a ušetříte. Nejezte ve fast foodech. Ta produkce odpadu je tam docela šílená. Taky kafe sebou do jednorázového kelímku je naprd. Kelímky nejdou recyklovat. Noste si svoje kelímky.
Vařte co nejvíce ze sezónních a lokálních surovin. Na FB přibývá skupin, kde drobní pěstitelé a chovatelé nabízí svoji domácí produkci k prodeji. My takto nakupujeme každý měsíc kuřata.
Omezte spotřebu masa. Chov hospodářských zvířat je další velký problém planety. Konzumace masa je v současnosti strašně vysoká. Neprospívá to nikomu. Ani lidem, ani přírodě. Tady zdůrazňuji, že nejsem vegan ani vegetarián, ale jíst maso 7x do týdne považuji za zhovadilost. Prostě trochu rovnováhy do toho promítnout.

3. Volný čas

Omezili jsme na minimum návštěvu všech zábavných parků, aquaparků a jiných super funparků. Vždy jsem tam měla spíš nepříjemný pocit, ale co by člověk neudělal pro děti. Zpětně to hodnotím jako zcela promrhaný čas i peníze. Místo toho si udělejte se známými piknik v přírodě. U nás je tahle zábava zatím v plenkách, ale je to super. Něco dobrého doma uvařte, upečte, zabalte a na louce nebo v lese u potoka rozhoďte deku a vypusťte děti do plenéru.
Další věc se mi neříká snadno, protože cestování miluju, ale omezte cestování. Aspoň cesty letadlem. Opět ta spotřeba nafty, to záření taky není úplně o.k. a navíc mám poslední rok cestovatelskou depku. Všude, ale všude je strašně, ale strašně moc turistů. Všechna krásná místa mají tak nějak vykradené kouzlo tím obrovským množstvím lidí. Stal se z toho průmysl. Všichni cestují. Všichni a všude.
Podle pana Cílka je jednou z nejlepších věcí něco pěstovat. Starat se o kousek půdy. Jestli máte zahradu nebo zahrádku, vyškubejte tůje a zasaďte místo nich rybíz. Nebo maliny. Zryjte anglický trávník a vysejte hrášek. Není nic lepšího než dítě "pasoucí se" na zahradě. A když nemáte zahradu, osázejte balkón. Nebo aspoň parapet v kuchyni. Rostliny mají přímo terapeutický účinek.

4. Osobní hygiena

Úspěšně jsme zredukovali množství přípravků na poličce v koupelně. Namísto patnácti jich tam stojí pět. Přešli jsme na používání biošamponu od české firmy a ruce myjeme přírodním klasickým mýdlem. Krém používám taky přírodní a český. Dekorativní kosmetiku ještě nemám vyřešenou, ale postupně to půjde. Toaletní papír kupujeme výhradně recyklovaný. Prací gel ekologický a bezobalový, to už jsem psala výše.

5. Třídění odpadu

Loni jsem měla největší radost, že se nám doma podařilo přejít i na třídění bioodpadu. Papír a plast jsme třídili dlouho, ale všechny ty slupky byly v bytě výzva. Jde to. Bohužel konkrétně s těmi plasty se situace zhoršila. Čína je přestala vykupovat a tak se všude plasty hromadí. Tak aspoň na ty plastovky se vykašleme.
Kdo sleduje můj instagram, možná zaregistroval, že občas uklízím i u nás v lese. Je to trochu sisyfovská práce, ale říká se, že lidi spíš odhodí odpadky tam, kde už něco leží. Tam kde je čisto je jim to blbý. Snad to bude fungovat. Mám to tady moc ráda a chci chodit do čistého lesa, ne do bordelu.

Jestli Vás napadá cokoliv dalšího co nenapadlo mě, napište to do komentáře. Ráda bych závěrem zdůraznila, že jsem si vědoma, že sami máme velké rezervy a děláme spoustu věcí pořád špatně. Ale každý krok nebo i krůček správným směrem se počítá.

Milé mámy děkuju pokud jste dočetli až na konec. Strašně nerada se totiž vykecávám. Dopředu Vám děkuji za každý krůček přírodě vstříc :)

P.S..: Choďte víc do lesa. Dělá to s hlavou divy...

Kynuté lívanečky


Klasika všech klasik. Hádejte které těsto se dere ven v pohádce hrnečku vař? Jj, je to těsto na lívance :). Recept mám od babičky a u nás jsou mezi sladkými jídly lívance číslo jedna!

Potřebujeme:

2/3 kostky kvasnic
500 ml mléka
300g hladké mouky
30 g třtinového cukru
1 vejce
špetka soli

Postup:

Mléko ohřejeme na teplotu, ve které udržíme malíček. Přidáme cukr, rozdrobíme kvasnice a necháme je v teplém mléce hezky vzejít. Přidáme vejce a špetku soli a pomocí metličky pomalu a postupně zašleháme všechnu prosátou mouku, až vznikne hladké těsto, které necháme na teplém místě vykynout. Až minimálně zdvojnásobí (nebo ztrojnásobí) svůj objem můžete začít smažit lívanečky. Na kvalitní teflonové pánvi to jde i bez tuku. Ideální je přímo lívanečníková pánev se čtyřmi důlky (tu nemám, dělám na klasické široké pánvi). Malé lívanečky smažíme po obou stranách. Díky kvasnicím mají po usmažení typické dírečky. Podáváme s domácími povidly nebo marmeládou a bílým jogurtem.