Polívka z plevele 

Znáte šruchu zelnou? Určitě jo. Máte ji na záhonku a snažíte se jí zbavit. A přitom ji můžete prostě sníst. Třeba v polívce :).

Šrucha není žádný nicotný plevel, ale zásobárna vitamínů a minerálních látek, která roste bez okopávání, hnojení a pravidelné zálivky. Není to sranda? Snažíme se piplat exotické rostlinky v našem mírném pásu a přitom přehlížíme poklady co tu rostou jen tak.

Na chalupě jsem jí hezky vyplela ze záhonu, oprala a šup s ní do polívky.

Recept:

Svazek šruchy
1 cibule
2 brambory
2 mrkve
1/4 celeru
sůl a pepř
zakysaná smetana
olivový olej

Cibulku nakrájíme na kostičky a orestujeme ji na 3 lžících olivového oleje. Potom přidáme brambory, mrkev a celer (očištěné a nakrájené na kostičky). Nakonec přidáme nasekanou šruchu. Osolíme, opepříme a zalijeme 1,5 litrem vody nebo lépe zeleninovým vývarem. Až je zelenina měkká, zahustíme smetanou a dochutíme solí.

Na chalupě nevedeme dokonalý anglický trávník, ale dokonalý bylinkový trávník. Nemusím tak pro bylinky do lesa, ale rostou mi přímo na zahradě. Jitrocel, sedmikrásky, mochna, pampeliška, řepík a třeba černohlávek. Z toho je moc dobrý čaj na imunitu.

Na záhon jsem vysela lichořeřišnici. Bohužel se mi do ní pustili dřepčíci, kterých je díky suchu letos mraky. Pár květů jsme snědli pěkně za syrova, ještě než zaútočili.

Něco z listů se podařilo ještě zachránit a budu je nakládat na tinkturu. Lichořeřišnice umí zatočit i se stafylokoky.

Přes invazi mandelinek máme krásné brambory a taky červená řepa a mrkev jsou luxusní. Sklidili jsme červenou cibuli a příští rok toho bude mnohem víc :).

Jako bonus jsme při hloubení základů pro zídku našli tohle kameninové krmítko pro králíky a bezvadném stavu. Pasovali jsme ho na pítko pro ptáčky.

SUMMER CAMP 2018 aneb naše bláznivá dovolená s RR

Budu se opakovat, ale fakt mě ani ve snu nenapadlo, jakou velkou změnou prošla naše rodina, když jsme si pořídili Simona. Rhodéský ridgeback je mezi psy výjimečné plemeno. Dokáže přitahovat lidi a otevírat dveře. Díky Simonovi jsme poznali klub RR Sport v čele s Šárkou a Petrem, kterým vděčíme za naše úžasné zážitky. A nejen jim. Asi padesát lidí ze všech koutů republiky se sebere a jede si spolu se svými RR užít šílený týden. V tom nejlepším slova smyslu.

Letošní Camp se konal v Bílých Karpatech. Rekreační středisko Královec leží na pomezí Česka a Slovenska, kousek od Valašských Klobouků, cca 700 m.n.m.. Příroda kolem je nádherná, přenádherná. Kousek od ubytování je rozhledna a pár kilometrů na druhou stranu po hřebeni pozorovatelna Durch. Všude krásné kochačky po kraji a hotová bylinková zahrada. Jako bonus, málo turistů :).

Najdete tady taky svobodný les, který skupina dobrovolníků vykoupila od státu a nechává ho žít svým životem. To je naprosto super a vím, že podobných lesů vzniká víc a světe div se, nemají v nich žádné problémy s kůrovcem.

Co jsme tam teda celý týden dělali? Každý den je jiný program. Střídají se dny pro lidi a dny pro psy. V neděli psi běhali závod za střapečkem, který je natažený na laně a měří se čas. pozorovat RR v pohybu je skutečný zážitek. Někteří to doslova žerou a jsou z coursingu úplně hotoví. Psí adrenalin by se dal krájet. Simon má ovšem coursing na háku a běhá podle nálady, většinou jen tréninkové běhy. Pondělí byl den soutěží, které organizuje Peťa a letošním tématem byly "Zombie". Miluji, jak to bereme zodpovědně a jsme prakticky všichni v kostýmech. Strašně se u toho nasmějeme a u soutěží vyblbneme. Pro pobavení vkládám manželský zombie pár Skokanů.

V úterý byl den psích aktivit. Trochu provětráme našim zrzounům mozkové závity. Přemýšlení totiž psy vyčerpá mnohem víc než pohyb.

Středu šéfuje Láďa. Téma bylo "Starý Řím" a masky byly famózní. Soutěžilo se nejen ve sportovních, ale i vědomostních disciplínách a potrápil nás dokonce latinou. Níže je společná fotka v kostýmech. Sice nám většinu dne pršelo, ale to nás vůbec nezastaví. Koncentrace Kleopater a Césarů byla vysoká. Mě můžete odhalit v přední řadě v masce bohyně Flóry. Z místní květeny jsem si upletla velký věnec.

Ve čtvrtek se konaly sranda agility závody. Se Simonem jsem vyhrála první místo v kategorii veteránů. Čtete dobře. Simon už byl zařazen do veteránů. Bože zastavte někdo čas... A v pátek byl dogtreck. Ten jsem šla s kamarádkou Ivkou a její Miuškou. Asi 15 km trasu v hornatém terénu se závěrečným smrtelným výstupem jsme zvládli v čase 2:21 hod a obsadily spolu krásné druhé místo.

Přes den se soutěžilo a v noci povídalo, pilo, zpívalo, jedlo a tancovalo. Bylo i selátko a stihlo se vypít třináct beček piva. No uvítala bych ještě týden na zotavenou. Tělesně jsem k.o., ovšem hlavu jsem si vyčistila dokonale. Vzhledem k tomu, že jsem skoro celý rok zavřená sama v dílně, přesně takovou dovolenou potřebuji. Děkuji za všechna setkání a nová přátelství.

Krásně bylo. Zajeďte si tam na výlet. Zase další místo, kde jsem nechala kousíček srdce. Přesně tady na té vyhlídce...

P.S.: Děkuji za půjčení některých fotek od Michala Sedláčka