Koukám na fotky všech dokonalých a bohatých stromečků, plných růžových ozdob, které letos letí a napadá mě, co s nimi bude, když příští rok pofrčí třeba skořicová?
Kýčovité, třpytivé anebo plastové ozdoby jsem opustila už před pár lety. Každý rok se snažím o skromnou výzdobu s kousky, které se narodily hlavně pod mýma rukama. Letos to jsou pruhovaná srdíčka a hvězdičky s potiskem vloček. Ty měly být původně jemnější, ale šablona mi vyšla nějaká větší nebo co a neměla jsem už čas ji předělávat. Na vánočním jarmarku ve ScioŠkole jsem koupila pět keramických ozdůbek, co vyráběly děti. Jsou kouzelné. Nechybí perníčky a letos i jablíčka. Ta nejsou dokonalá, ale jsou naše z chalupy a moc se mi na stromečku líbí. K tomu pár papírových skládaných ozdob z předloňska a jedna skromná světýlka. A hotovo. Víc tam nechci nic.
Stromeček je letos takový hubeňoučký smrček s větvičkami jako roští a pokroucenými konečky. Prostě žebráček. Jeden by ho politoval. Já jsem z něj ale nadšená. Je to totiž stromeček místní. Z místního lesa. Je z prořezu stromků v lesích rodu Belcredi. Necestoval tedy přes půl Evropy v kamionu, nerostl ve školce jen k jednomu účelu. Hledala jsem nějakou schůdnější variantu než dokonalou jedličku z OBI. Plastové umělé koště nepřicházelo v úvahu. V květináči jsme to zkoušeli jeden rok a bohužel v paneláku nepřežil teplo a následnou aklimatizaci. Tato varianta je tedy pro mě osobně ideál. Určitě by se dal vybrat na zámečku i hezčí kousek. Jenomže to bychom museli přijít včas a než až den po prodeji. Už jen uklízeli a tento siroteček tam na nás poslední čekal. Byl to osud. Až skončí vánoce, tak ho rozporcujeme na kousky a odvezeme na chalupu. Smrkový je nejlepší na podpal v kamnech.
Fotky nejsou dobré. Už se stmívalo a já opět nestíhala. Omluvte jejich kvalitu. Máme doma maroda s echt angínou a to byl lehce zásah do časového harmonogramu. Takže zdobení se z dopoledne přesunulo na odpoledne. A focení z odpoledne na podvečer. Stíháte to? :D
Linecké, což bylo jediné cukroví co jsem v adventu stihla, je samozřejmě do posledního drobku pryč. Včera jsme narychlo upekly s Haničkou perníčky, aby bylo co zobat. Naštěstí, pro moji rozmlsanou rodinu, se přesouváme k babičce a ta má napečeno minimálně 12 druhů.
Práci jsem stihla nakonec všechnu a dokonce i balíčky dorazily včas. I ten na Nový Zéland. Poštu tímto letos chválím. Oproti loňsku velké zlepšení. Hotový mám salát a naložili jsme i utopence na Silvestra. Konečně hážu nohy nahoru a ty dvě neumytý okna ignoruju. Zcela :))).
