neděle 3. června 2018

Óda na sukně a na šaty




Kdo mě pravidelně sleduje delší dobu na instagramu, tak mu nemohl ujít můj pozitivní vztah k nošení sukní a šatů. Nebylo to tak úplně vždy. Ale jak jde čas, je to čím dál víc intenzivnější. Nosím hlavně modely, které jsem ušila. A je mi v nich moc dobře. Výjimkou jsou vlastně jen elasťáky na běhání. Rifle už jsem neměla ani nepamatuju.




Důvodů, proč vyměnit kalhoty a kraťasy za sukně a šaty je podle mě celá řada. Napíšu Vám ty svoje. Prostě jak to cítím já.




1. Vypadám v sukni nebo v šatech líp. Ubírají kila a lichotí postavě. Kalhoty, pokud nemáte dokonalou postavu modelky, výrazní každý záhyb, každý špíček. Šaty naopak umí kouzlit. Koukám teď hodně kolem sebe, v čem slečny a dámy chodí, a přesně toto kouzlo sukní a šatů je hezky vidět.




2. Cítím se žensky. Je to trochu obtížně popsatelný pocit. Ale co to obnáší být ženou mi dochází také postupem čas a nošení sukní a šatů to umocňuje. Síla ženy není v tom, že žena přebere mužskou roli a bude chtít muže dohánět a překonávat. Máme vytvářet společně harmonii a ne si měnit nebo krást role a potírat co je zřejmé. Dostaly jsme největší trumf od přírody. Mateřství. Bohužel v průběhu posledních staletí to neměly ženy lehké a když nám spadly pomyslné "okovy" jsme občas jak utržené z řetězu. Najít rovnováhu je těžké. Ale je to zcela určitě ta správná cesta.




3. Je to sexy. Když to vezmu z pohledu muže, je žena v sukni nebo v šatech určitě vnímána výrazně přitažlivěji než v kalhotách. Foukne větřík, sukýnka se rozvlní a fantazie muže se rozjede.




4. Zdravotní hlediska. Jak to napsat kulantně? Zkrátka to tam líp větrá :))). Funguje to, vyzkoušeno, potvrzuji. Když žena navíc vynechá kalhotky z umělých vláken, nemůže pro svoje ženské orgány nic lepšího.




5. Móda sukní a šatů je hravá. U kalhot toho moc nevymyslíte, ale mít originální šaty nebo sukni není problém. Střihů, vzorů, délek a šířek je taková škála, že možnosti jsou téměř nevyčerpatelné. Každá postava si má možnost vybrat vhodný střih a styl.




6. Sukně a šaty kultivují řeč těla ženy. Když máte sukni a šaty nutí Vás to trochu kontrolovat, jak se pohybujete, sedáte, skláníte. A ta tak působí zase více žensky.




V dílně jsem se do sukní a šatů v posledním měsíci trochu obula. Změna je život a bylo na čase pootočit loďku tvorby zase jiným směrem. S doplňky do bytu ale nekončím. Jen jich bude méně a v designu, ve kterém se budu víc vracet k tradičním vzorům a jednoduchosti. Zvýraznit chci i pro mě důležitý upcycling a velký důraz stále kladu na minimalizování odpadu z šití. Snažím se dlouhodobě zužitkovat každý odstřižek látky a dát mu ještě šanci. Díky tomu z dílny odnáším týdně jen jeden odpadkový koš nití a odstřižků.




Tak vykecala jsem se dost, že? Mám radost, že se novinky líbí. Sledovanost a objednávky vyskočily nahoru. Moc moc děkuji. Občas (často) není jednoduché být od nákupčí materiálu, přes návrhářku, švadlenu, fotografku,, správkyni e-shopu a sociálních sítí, po blogerku a lektorku. Jsou dny, kdy opravdu padám na hubu. Ale SEW4HOME je moje dítě a to dítě miluju.

Jo a noste šaty. A sukně taky.

DO E_SHOPU


pondělí 28. května 2018

U všech rohatejch !




Říkala jsem si, že nebudu přece psát o každém víkendu na chalupě. Že to bude nuuuda. Jenomže. Tam je Vám tak krásně. Povedlo se pár fotek a nakonec přišla rohatá návštěva. Já musím :)




Okopala jsem záhonky. Kvete bršlice (nejen ta). Uvařili jsme s malou na kamnech polívku s koprem (ze zahrádky) a kefírem. Makám na novém bylinkovém záhonu. Hráli jsme Uno. Spálila jsem si záda. Grilovali jsme rajčata, hermelín, topinky a k tomu měli salát z laskavce, rukoly a z lístků červené řepy (ze zahrádky). Obrali jsme mandelinku z brambor. Muž kosil kosou (děsně sexy u toho je). Malej posekal hromadu dřeva. Chytla jsem z rýče a lopaty poprvé tenisový loket (hm, bolí to). Chodila jsem zase bosá a vstávala v šest, aby mi neušel ranní koncert v zahradě. Natrhala jsem bez na sirup a dobromysl, meduňku a libeček na sušení.











Když jsme balili a uklízeli na dvorku, přišla se na nás podívat rohatá návštěva. Měla jsem z něj málem infarkt. Na fotkách to nevynikne, ale Rohatec je opravdu obří.









Naše chalupa a zahrada je permakulturní. Přebíráme ji po rodičích manžela, kterým už síly nestačili a je tam díky tomu spousta zanedbaných zákoutí, hromad ztrouchnivělého dřeva a kamení. Na takové zahradě se pak daří rozmanité fauně. Dokonce jsme nechali záměrně jednu část zahrady neposekanou a necháváme ji zarůst, protože jsme zjistili, že se to tam hemží nádhernými a pěkně tlustými ještěrkami. Na současné poměry máme všude plno hmyzu a tím pádem se tam drží ptáci. Jejich ranní koncerty jsou úplným balzámem na duši. Mám tam pocit, že svět je ještě v pořádku.





středa 23. května 2018

Prodloužený víkend na Slovensku (Tatry a Slovenský raj)




Protáhli jsme si uplynulý víkend na tři dny a celá rodina s babičkou, dědou, sestrou a bráchou s rodinami, zajeli na Slovensko. Lázeňská vesnička Vyšné Ružbachy byl náš výchozí bod. Sehnat pro tolik lidí ubytování nebyla sranda a zachránil nás bráchův kamarád se svojí chatou (rozuměj luxusní patrovou vilou se čtyřmi ložnicemi, dvěma koupelnami, saunou, whirpoolem a stolem, kam jsme se vešli všichni).






Odpoledne jsme se vyvezli lanovkou na Hrebienok a pokochali se vodopády Studeného potoka. Měli jsme štěstí jak na počasí, tak na naprosté minimum lidí. Malý zázrak v dnešní době. Vodopády jsou úžasné. Síla vody bere dech. Protože předtím pršelo a je květen, všechno kolem doslova bujelo zelení a tak ani polomy všude kolem nepůsobily tolik depresivně.













Slovenský Raj jsem měla v hledáčku už dlouho, protože tam jsme ještě nebyli a musím ho rozhodně vypíchnout. Děti byly absolutně nadšené a my velcí taky. Zvolili jsme trasu nahoru korytem Suchej Bielej. A byl to adrenalin. Cesta vede vyloženě potokem, kde se přeskakuje z kamene na kámen a místy se šplhá po téměř kolmých vysokých žebřících. Trasa není vhodná pro malé děti, psy (Simon zůstal s babi a dědou), starší osoby a ty co trpí závratěmi. Chce to pevnou obuv, ideálně nepromokavou a neklouzavou, kvůli nerezovým žebříkům. Byla to paráda a dolů jsme to sjeli na kolech, které se dali nahoře vypůjčit za 5 eur. Večer jsme stihli ještě koupačku v termálním bazénu.











Slovenský Raj dostává jedničku s hvězdičkou. Pokud máte děti školou povinné, chcete je odlepit od všech obrazovek a ukázat jim skutečné dobrodružství, naplánujte si sem výlet.




V neděli byla grilovačka na zahradě a odpoledne cesta zpátky do Brna s povinnou zastávkou na salaši Krajinka a nákupem korbáčků, oštěpků, koláčků a brynzy.

P.S.: Pokud jste dočetli až sem, proklikněte si na e-shop a objednejte si nějaký pěkný kousek ve slevách :).

úterý 8. května 2018

Šťastná duše 

(Tři dny na chalupě)




Budí mě světlo v malých oknech.
Šest ráno.
V noční košili s Mikymausem a s bosýma nohama.




Všichni spí.
Mezi okny se mrcasí obří komár.
Rozkoukávám oheň v kamnech.
Motá se mi hlava.
Kafe a buchta na dvorku.




Vezmu rýč, lopatu, hrábě a koš na plevel.
Nevnímám čas.
Škrábou mě maliny.




Švitoří ptáčci.
Hodně ptáčků.
Jé, ještěrka.




Sousedka donesla vajíčka.
Budou k večeři.




Na dvorku kvete rozrazil.




A voní dobromysl.




Třetí den milá návštěva.
Grilujeme.




"Ještě, že jste přijeli", říká muž. "Ona by nás udřela".