neděle 9. prosince 2018

Hlíva alá trhané vepřové




Doma hledáme čím dál více receptů, kde je možné vynechat maso a přitom nešidit chuťové buňky. Protože planeta, protože živočišná výroba a tak. Není nám to úplně jedno a snažíme se aspoň trochu. U tohoto receptu jde spíše o nápad, než o vysokou kuchařinu. Ten nápad tkví v kombinaci hlívy a BBQ omáčky. Je to ukrutně dobré a chutná to u nás úplně všem.




Na přípravu dokonalého "burgeru" (pro 4 osoby) jako je na úvodní fotce potřebujeme:

2 vaničky čerstvé hlívy (celkem cca 600g)
BBQ omáčka (3 lžíce)
rozmarýn nebo tymián
sůl, pepř
olivový olej

1kg červené cibule
třtinový cukr
kvalitní balsamicový ocet
rozmarýn (čerstvý nebo sušený)
sůl, pepř
olivový olej

majonéza
bílý jogurt
česnek

salát (hlávkový nebo ledový), případně okurka

4 bagety nebo bulky na burgery




Postup:

Z hlívy odřízneme tuhé konce a plodnice nakrájíme na tenké (1-2 mm) proužky. Rozložíme na plech, posolíme, opepříme, přidáme čerstvý nebo sušený rozmarýn, případně tymián (podle chuti) a pocákáme olivovým olejem. Vložíme do trouby a za občasného promíchání pečeme při cca 180 st., až hlíva ztratí většinu vody. Množství se opravdu dost zredukuje, takže těch 600 g hlívy je pro 4 osoby minimum. Vypadá to asi takto:




Než se hlíva upeče, připravíme si karamelizovanou červenou cibulku. Výborně se s hlívou k sobě hodí a je to taková dobrota, že jí dělám vždycky víc a co zbude dětem zapékám do toustů nebo to dlabou jen tak s bagetkou. Velká dobrota.




Na 4 lžících olivového oleje pomalu restujeme krájenou (jako na fotce) červenou cibuli, až povolí a zvláční. Potom osolíme půl lžičkou soli, opepříme a přidáme rozmarýn podle chuti. Promícháme a přidáme 3 lžičky třtinového cukru. Až se rozpustí a na cibulce zkaramelizuje (trvá to jen chvilku), vlijeme 3 lžíce balsamicového octa. Promícháme a podlijeme cca 10 lžícemi vody. Dusíme, dokud se voda neodpaří a konečky cibulových kousků se nezačnou tahat.




Zpátky k hlívě. Teď už jen zbývá upečenou hlívu překlopit do pánve. Olej se nemusí přidávat. Jakmile se zahřeje, přidáme 3 lžíce BBQ omáčky, která vytvoří lahodný sosík na povrchu hlívy :). Prorestujeme 2 minutky a je hotovo. Smícháme majonézu a bílý jogurt v poměru 1:1 a ochutíme dresing drceným česnekem a solí. Vegani vynechají, nebo nahradí sojanézou.




Bagetky nebo bulky doporučuji rozkrojit a vložit na chvilku do trouby rozpálené po pečení hlívy. A vrstvíme viz. foto. Majonéza, hlíva, cibulka, okurky, salát, majonéza a přiklopit. Asi nemusím dodávat, jak skvěle doplní výsledný dojem sklenka bílého vína! Dobrou chuť :).


neděle 2. prosince 2018

První adventní...


Přemýšlela jsem jestli dávat věnec na blog, když už blogy málokdo čte. Ale nakonec, když už jsem dnes v tom psaní ... :).




Tak to je ten náš. Letos na zdi. V našem malém bytě mi můj každoroční obr věnec zabíral skoro celý stůl a z těch svíček na něm jsem nebyla úplně klidná. Prostě letos visí, místo toho aby ležel. Hlavně že je!




Už jsem myslela, že to letos nestihnu, ale včera jsem kupovala v květinářství větvičky do dílny na workshop, tak jsem jich rovnou vzala víc i na věnec. Navíc jsem po několika měsících v neděli doma a to se musí využít. Jupí :D.




K jedlovým větvím a snítkám myrty a eucalyptu jsem ráno, když jsem byla běhat, natrhala ještě lusky akátovníku, uschlé paličky z topinamburu a bodláčí. Takže pokud někdo zahlédl na Hádech v lese psa v bundě a bláznivou funící osobu s kyticí suchého omrzlého roští v jedné a náhubkem v druhé ruce, byla jsem to já. Vzhledem k tomu, že jsem vázací drát někde bezpečně ukryla, aby ho nikdo nenašel, tedy ani já sama, musela jsem trochu improvizovat. Nakonec se volba zbylého špagátu z tričkoviny ukázala jako skvělé řešení. Tím jak pruží, se s ní super pracovalo a výsledná mašle k zavěšení, taky nevypadá špatně. Vypadá dokonce dobře.






Včera na workshopu jsem si udělala jedno srdíčko s tiskem vločky i pro sebe. Dělá nám parádu v obýváku. Hvězdička s výšivkou vločky visí na dveřích. Ale ty jsem zapomněla vyfotit. Přidám zítra aspoň do stories.




Suma sumárum to s výzdobou nepřeháním, ač ji mám ráda. Nesnáším přeplácanost a kýč. Ještě dokoupíme jedny obyčejná světýlka, aby nám svítil i obývák, a bude zbývat jen ten stromeček. Ale na ten je ještě čas.




A to je dnes od nás všechno. Hezký adventní večer přeji <3


SVÁTEČNÍ VÁNOČNÍ WORKSHOP



Byl to poslední workshop tohoto roku. Ten jsem si hodlala užít a vychutnat jako malou oslavu za celý rok v dílně. Když je člověk sám sobě šéfem a zaměstnancem dohromady, musí si hold udělit i pochvalu a odměnu sám :D.





K oslavě patří občerstvení. Tak já Vám popíšu o co jste přišli, když jste na workshopu nebyly :). Šárka až z Ostravy přivezla svůj vynikající žitno-špaldový chléb se sušenými rajčaty a semínky. Mňam. S Haničkou jsme upekli ovesné sušenky s ořechy. Připravila jsem taky karamelizovanou červenou cibulku, humus a vzala skleničku čatní ze zelených rajčat, co jsme na podzim vyrobili. Samozřejmě k tomu špalíčky zeleniny a luštěninové chipsy s mákem a špaldové tyčinky, co miluju. Z domácího vína nám můj muž udělal svařáček na rozproudění krve.







Vyzkoušely jsme i techniky tamponového tisku přes papírovou šablonku. Výsledek byl super a příští rok s touto technikou vymyslím něco i do prodeje. Vypadá to moc dobře, že jo?




Celkem si moje kurzistky odvezly asi čtyřicet ozdob. Šily se srdíčka, domečky, hvězdičky a Candy Cane. Vyšívaly se vločky a okýnka domečkům. Bylo to nádherné odpoledne. I přes ten svařák si nikdo neprošil prst, nespálil ruku o žehličku a neobtiskl si šablonu od barvy na triko :D. Děkuji za něj a mám na Vás prosbu. Když budu sestavovat plán workshopů na rok 2019 potřebovala bych od Vás nástřel o jaké téma byste měly extra zájem.

Děkují...

pondělí 29. října 2018

CARNUNTUM - tip na výlet





Když jsme dnes vyráželi na malý rodinný výlet, neměla jsem v plánu o tom psát na blog. Dostali jsme tip na nějaké vykopávky, ale co z toho nakonec vylezlo mě posadilo na zadek. Takže tady máte tip na výlet pro milovníky historie, rodiny s dětmi a nebo na školní výlet.




Malý kousek od Bratislavy, v Rakousku, leží městečka Petronell Carnuntum a Bad Deutsch Altenburg. Ve třicátých letech se zjistilo, že vyrostla na místě, kde kdysi dávno stávalo římské město, které je svojí rozsáhlostí dechberoucí. A Rakušáci to vzali doslova od podlahy a přímo na místě vykopávek navázali na původní pozůstatky a vystavěli komplex římských budov s neuvěřitelným smyslem pro každý detail.





Brada mi spadla hned na začátku u modelu původního města. Arény pro 30000 lidí, obchody, gladiátorská škola, lázně, obytné domy. Úžasné.






V prvním domě jsem byla odvázaná z kuchyně, ve které byla expozice připravena včetně zeleniny, pečiva a dalších potravin. V kamnech se evidentně občas topilo a taky vařilo. Video není moc kvalitní, ale takovou chalupu bych si nechala líbit.





Na dvorku stav na tkaní, ložnice s replikami nábytku, včetně textilií, dokonalá podlaha z malinkých dlaždiček, Nádobí a řada dalších věcí denní potřeby. 






Všechno volně přístupné, na vše jsme si mohli sáhnout. V hlavní budově jsme nakonec všichni pobíhali a navzájem se svolávali s výkřiky: "tohle musíte vidět", "honem sem" a tak podobně :D.








Ty lázně na fotce byly vytápěné, voda v lázních horká a mramorová podlaha příjemně vyhřátá díky unikátnímu systému podlohového vytápění, které jsme kdysi viděli v Pompejích. Prostě sen. Součástí byly i společné záchodky a zvenku budovy vybavené dva obchůdky s potravinami.










Pár stovek metrů dál jsme si prohlídli antickou původní bránu a pozůstatky dvou amfiteátrů (z toho jeden slouží ke kulturnímu vyžití i v současnosti) a taky dřevěnou repliku gladiátorské školy, jejíž pozůstatky byly objeveny až v roce 2011 a replika vyrostla přesně na původním místě. Bohužel jsem ji v úžasu zapomněla vyfotit.




Barefoot římské botky :)))

Potrženo sečteno. Super. V místě jsou v expozicích i popisky ve slovenštině. Všude čisto, vše dotaženo do detailu. Vřele doporučuji nejen milovníkům antiky. Je to jako udělat skok víc než dva tisíce let zpět čase.



neděle 28. října 2018

CHUTNEY ze zelených rajčat




Chutney, neboli čatný, je sladkokyselá omáčka (dip), původem z indické kuchyně. Je vynikající k teplé i studené pečeni, stejně tak k bezmasým pokrmům a my ji máme úplně nejraději k tortilla chipsům. Děláme ji téměř každý podzim, když sklidíme poslední rajčata ze záhonku. Mmch nejdřív necháme rajčata dojít. Hodně zelených rajčat, ještě hezky zčervená. Nejlíp jim to jde na bedýnce jablek. Prostě si spolu rozumí. Čatní je z toho co už nezvládlo dozrát.





Potřebujeme:

1 kg zelených nedozrálých rajčat
250 g cibule
250 g oloupaných jablek
1 feferonku
5 stroužků česneku
200g třtinovéhu cukru
150 ml octa
50 ml balsamica
1 lžička soli
5 kuliček nového koření
1/2 lžičky drceného koriandru
1 lžička mletého zázvoru
1 lžička čerstvě mletého pepře
1/2 lžičky mletého kardamomu
V originál verzi jsou ještě rozinky. Ty ale nesnáším a tak je nedávám. Výborný je to i bez rozinek.





Postup:

Rajčata umyjeme a nakrájíme na kousky. Přidáme oloupanou a nakrájenou cibuli a jablka na čtvrtky a všechny zbylé ingredience. Směs vaříme ve velkém hrnci za občasného promíchání asi hodinu, až je všechno rozvařené. Potom vezmeme ponorný mixér a čatný rozžducháme, aby se dalo hezky propasírovat přes síto. No a nakonec propasírujeme, abychom se zbavili semínek a slupek. Ochutnáme a ještě horké plníme do skleniček. Sterilizace není třeba. Stačí jako marmeládu otočit víčkem dolů a počkat až vychladnou. Z uvedeného množství je cca 4-5 skleniček.