Co z lesa?

Tento článek vznikl jako inspirace pro rodiče s dětmi, kteří v současné situaci způsobené pandemií koronaviru, hledají zajímavý a inspirativní způsob jak trávit volný čas v přírodě a chtějí se během toho něco naučit.

Předně prosím! Z přírody si berte POUZE MNOŽSTVÍ, které spotřebujete a přitom přírodu nepoškodíte. Když už se v ní budete pohybovat, vemte pytlík navíc a z lesa odneste nějaké ty odpadky. Příroda nám toho tolik poskytuje, je fajn jí to nějak vrátit.

Obecně se bylinky sbírají spíše dopoledne za suchého počasí nebo až oschne ranní rosa, co nejdále od silnic a rušných komunikací.

Pokud si nejste se sběrem jistí, použijte aplikaci na rozeznávání rostlin. Např. PlantNet. To bude děti zaručeně bavit.

Bršlice, plicník, pampeliška, kopřiva, jahodník

Bršlice kozí noha

Bršlice je nezmar, který můžete trhat bez omezení. Roste s oblibou i v zahradách a parcích a šíří se velmi rychle. Nejchutnější je právě teď na jaře, kdy má lístky křehké a chutné.

Bršlice obsahuje velké množství vitamínu C a karotinu. Chutná trochu jako mrkev řízlá petrželí. Je totiž ze stejné čeledi miříkovitých. Obsahuje taky větší množství stopových prvků, jako je železo, mangan, měď, atd.. Bršlicí se nemůžete předávkovat a přitom se řadí v našich končinách mezi superbyliny. Její konzumace je bezpečná pro děti od 3 let. Dospělým pomáhá léčit přetížené klouby (odbourává krystalky kyseliny močové) a podporuje trávení.

Co s ní?
Z bršlice je výborná polévka. Na sádle nebo oleji zpěníme cibulku, přidáme mrkev (2 větší) a celer (1/4 bulvy) na kostičky. Vsypeme tři hrsti sekaných čerstvých lístků bršlice. Osolíme, opepříme a podlijeme zeleninovým vývarem (vodou). Když je zelenina měkká přidáme na zahuštění třeba hrst ovesných vloček (nebo jiných obilovin), povaříme, odstavíme a vmícháme kelímek zakysané smetany.

Sekanou bršlici můžeme také přidat do jakéhokoliv čerstvého salátu.


Plicník

Právě teď začíná kvést. Je to bylinka s obsahem křemíku a látek, které podporují činnost plic a dýchání obecně. Z plicníku si můžete udělat čaj. Buď z čerstvého nebo ze sušeného. Na čaj vám postačí jeden čerstvý květ (i se stonkem) na hrnek. Plicník by neměly užívat děti do 6 let a těhotné nebo kojící maminky. Nasušit si ho můžete na zimu.

Pampeliška

Neboli smetánka lékařská je hotový zázrak. A právě teď chutná i čerstvá, dokud jsou lístky šťavnaté a křehké. Obsahuje vitaminy A, B, C, D a E. Dále draslík, vápník, železo, zinek, hořčík. Léčivé látky jsou silné, jako pampeliška sama (proroste i asfalt) a přitom je její konzumace bezpečná (od 3 let).
Pampelišku doporučuji nasekat třeba do tvarohové nebo vajíčkové pomazánky místo petrželky.

Kopřiva

Čerstvé výhonky kopřivy (vrchních 5-6 lístků) můžete sbírat do konce dubna. Potom už obsahují příliš mnoho dusíkatých látek. Teď je ale ideální na jarní očistu těla. Podporuje látkovou výměnu, regeneruje krev. Obsahuje Beta-karoten, vit. C, vápník, železo, draslík, cholin, fosfor, chrom, zinek atd. Má celou škálu léčivých účinků. Je to typická první "zelenina" našich prababiček. Přidávala se do nádivek a polévek. Úplně jednoduše ji můžete spařit horkou vodou a nasekat do vaječné omelety nebo míchaných vajec. Čaj popíjejte maximálně 3 týdny. Při střídmém konzumu ji mohou užívat děti od 3 let a těhotné ženy. Sbírejte na slunných místech. Tajná informace pro muže: Semínka kopřivy (sbíraná na podzim) rozpalují bedra :).


Jahodník

Roste všude a je to velmi jemná bylinka (přesto má mnoho léčivých účinků), kterou se nemůžete předávkovat a můžete si ji dopřávat celý rok. Sbírejte dál od silnic a cest, zelené lístky dříve než začne kvést. Z čerstvých a sušených lístků je výborný čaj, který mohou i malé děti. Patří do čeledi růžovitých.

Medvědí česnek

Sezóna medvědího česneku právě startuje. Je dost rozšířený, ale pro jeho oblibu v posledních letech musím zdůraznit, že je dobré si nasbírat opravdu jen množství, které reálně rodina zkonzumuje.
Sbírají se lístky a dbá se na to, aby nebyly vytahovány cibulky ze země. Lístky česneku obsahují silice, vitamín C, hořčiny a další látky, které podporují trávení a žaludek, zklidňují křeče a hlavně ničí střevní parazity. Je dobrou součástí jarní očisty. Lidé se bojí jeho záměny s jedovatou konvalinkou. Pokud ale vyrazíte na česnek teď, nemůže dojít k záměně, protože konvalinka vyráží ze země  mnohem později. Důležitým rozeznávacím znakem je také nezaměnitelná česneková vůně.

Mědvědí česnek můžete přidávat při vaření dle libosti. Výborné jsou špagety s medvědím česnekem (místo špenátu), nasekat ho můžete pod maso nebo do salátu. Sušený se používá jako koření do polévek apod.. Dělá se z něj taky výtečné pesto.

Blog na této adrese bude příští týden končit, ale článek se přesune na novou adresu www.czeska.cz.

Vesnovka na talíři

Tenhle plevel je s lidmi kamarád. Vesnovka, alias divoká brokolice, roste všude, kam se vrtne člověk. Aktuálně na ni narazíte na každém sídlišti. To ovšem není výhoda, ale nevýhoda. Najít ji na místě, které přímo nesousedí se silnicí nebo není občůrané pejsky a je aspoň trochu čisté, je úkol nadlidský.

Vhodné místo ke sklizni vesnovky jsem našla až minulý týden, kdy už byla skoro rozkvetlá. Ideální je totiž trhat ke konzumaci nerozvité květy, stejně jako u klasické brokolice. Ve Francii je to oblíbená pochoutka.

Vesnovka se upravuje na páře nebo ji můžete krátce podusit na másle se špetkou muškátového oříšku. Hodí se i do bramborové kaše a k rýži. Na fotce je s bramborem zapečeným s parmezánem. Pro mě osobně je to jednou za rok zajímavé zpestření pozdně jarního jídelníčku o trochu divočiny :).

Pomazánka z lichořeřišnice a tak ...

Vysela jsem si na jaře lichořeřišnici a celé léto sklízím. Květy a listy. Lichořeřišnice je skvělá jedlá bylina, která s přehledem umí zatočit třeba se streptokoky nebo stafylokoky. Je silným přírodní antibiotikem. Zabírá i tam, kde běžná atb selhávají. Lečí záněty v celém těle a má řadu dalších pozitivních účinků na naše těla. Jako bonus, mohou ji i těhotné a kojící ženy. Předávkování nehrozí. Když měl malej v létě angínu, baštil květy. A s podporou bylinkových čajů jsme to zvládli bez antibiotik. Muže jsem kurýrovala také z horeček a bolesti v krku. Tam jsem nasadila tvrdší kalibr. Tinkturu z listů lichořeřišnice.

Květy chutnají nejlíp. trochu jako pikantní kedlubny. Dají se jíst celé jen tak nebo třeba na chleba s máslem. Listy jsou super do salátu nebo z nich můžete udělat pomazánku.

Recept je velmi jednoduchý. Plnou hrst listů lichořeřišnice nakrájíme nadrobno. Ideálně keramickým nožem. Bylinky nemají kov rády. Přidáme malou červenou cibulku na kostičky, dvě kostky lučiny, sůl a pepř. Na zjemnění můžeme přidat 2 lžíce másla, nebo majonézy (sojanézy). Já jsem přidala (trochu prasácky) tavený sýr, který není vůbec zdravý a normálně ho nejíme, ale chuťová paměť je potvora a představa taveňáku mě několik dní pronásledovala, až jsem podlehla :).

Tinkturu je možné dělat z listů, květů i semen. Já jsem si ji udělala z listů. Do čisté sklenice jsem navrstvila listy a zalila slivovicí, tak by byly všechny lístky ponořené. Můžete použít jakýkoliv čistý alkohol v koncentraci alespoň 50%. Tinktura pak musí ležet asi měsíc v temnu. Potom se scedí uloží do ledničky. Užívá se po kapkách nebo lze lžičkou tinktury vykloktat.

Letos se mi do ní s velkou chutí pustili dřepčíci a skoro celou ji sežrali. Zachránila jsem ji popelem z kamen. Celou rostlinu jsem důkladně posypala a opravdu to zabralo. Za 14 dní byli dřepčíci pryč a lichořeřišnice celá krásně obrazila. Tip s popelem jsem vyčetla v jedné zahradnické diskusi na facebooku. Chvála FB skupinám a kamnům na chalupě.

Polívka z plevele 

Znáte šruchu zelnou? Určitě jo. Máte ji na záhonku a snažíte se jí zbavit. A přitom ji můžete prostě sníst. Třeba v polívce :).

Šrucha není žádný nicotný plevel, ale zásobárna vitamínů a minerálních látek, která roste bez okopávání, hnojení a pravidelné zálivky. Není to sranda? Snažíme se piplat exotické rostlinky v našem mírném pásu a přitom přehlížíme poklady co tu rostou jen tak.

Na chalupě jsem jí hezky vyplela ze záhonu, oprala a šup s ní do polívky.

Recept:

Svazek šruchy
1 cibule
2 brambory
2 mrkve
1/4 celeru
sůl a pepř
zakysaná smetana
olivový olej

Cibulku nakrájíme na kostičky a orestujeme ji na 3 lžících olivového oleje. Potom přidáme brambory, mrkev a celer (očištěné a nakrájené na kostičky). Nakonec přidáme nasekanou šruchu. Osolíme, opepříme a zalijeme 1,5 litrem vody nebo lépe zeleninovým vývarem. Až je zelenina měkká, zahustíme smetanou a dochutíme solí.

Na chalupě nevedeme dokonalý anglický trávník, ale dokonalý bylinkový trávník. Nemusím tak pro bylinky do lesa, ale rostou mi přímo na zahradě. Jitrocel, sedmikrásky, mochna, pampeliška, řepík a třeba černohlávek. Z toho je moc dobrý čaj na imunitu.

Na záhon jsem vysela lichořeřišnici. Bohužel se mi do ní pustili dřepčíci, kterých je díky suchu letos mraky. Pár květů jsme snědli pěkně za syrova, ještě než zaútočili.

Něco z listů se podařilo ještě zachránit a budu je nakládat na tinkturu. Lichořeřišnice umí zatočit i se stafylokoky.

Přes invazi mandelinek máme krásné brambory a taky červená řepa a mrkev jsou luxusní. Sklidili jsme červenou cibuli a příští rok toho bude mnohem víc :).

Jako bonus jsme při hloubení základů pro zídku našli tohle kameninové krmítko pro králíky a bezvadném stavu. Pasovali jsme ho na pítko pro ptáčky.

Co rozhodně nenosím z lesa v červnu a co jo :)

Dnes je sv. Jana a byl Slunovrat. Není v roce víc bylinkové období než právě teď. Všechny úžasné bylinky čerpají energii z nejdelších dní v roce a všechno to slunce a jeho sílu do sebe kumulují. Vyšetřila jsem si malý kousek času na bylinkovou procházku. Počasí bylo ráno všelijaké, ale nakonec to klaplo, nepršelo a dokonce sluníčko se ukázalo. Přinesla jsem koš plný třezalky, řebříčku a černohlávku. Objevila jsem taky jednu smrtelnou nádheru.

Rulík zlomocný. Už tři bobulky dokáží usmrtit malé dítě a deset i dospělého člověka. Jedovatá je ovšem celá rostlina. A přitom je tak krásná. Její zvonečky jsou jako z pohádky. Tak si ji zapamatujte, protože polovina rostlinných otrav v ČR má na svědomí právě pan Rulík.

Se sv. Janem se neodmyslitelně pojí třezalka. Dělám každý rok třezalkový olej a něco málo si nasuším na čaj. Olej mám na svoje pochroumané koleno a čaj je skvělý na pocuchané nervy. Receptů na olej je plný google, tak myslím recept netřeba.

Tyhle modrofialové paličky jsou černohlávek. Je to jedna z nejoblíběnějších bylin v čínské medicíně. Aktivuje samouzdravovací procesy v těle a mám odzkoušeno, že funguje fakt skvěle. U nás se dříve užíval spíše zevně. Má ovšem úžasné antibiotické, antivirové a anatimykotické účinky. Suším na čaj. Můžete libovolně kombinovat s jinými bylinkami páč nemá žádné vedlejší účinky.

Čaj z řebříčku piji před očekávánými dny, kdy se mnou cloumají hormony a občas to odnese celá rodina :D. Doporučuji vřele udělat pořádnou zásobu. Má specifickou chuť, která nemusí sednout každému. Rozhodně to ale stojí za to. Dřív se říkávalo, že kdyby žena pravidelně pila čaj z řebříčku, nepotřebuje pak ženského doktora.

Víc se toho do košíku dnes nevešlo. Naštěstí se toho vejde víc do foťáku a já jsem kochací typ a kochám se a dojímám nad každým broučkem a včeličkou :))).

Fialkový sirup

Letos jsem si hromádku fialek nasušila a vrhla se poprvé na sirup. Chtěla jsem docílit typické fialové barvy, což bohužel tak úplně nevyšlo, protože nemám studený sklep na uskladnění, musela jsem sirup zakonzervovat troškou kyseliny citronové a zahřát. A to barvu posunulo kousek do růžové.

Potřebujeme:

1 litr čerstvých fialkových květů
1 litr převařené a vychlazené vody
1 kg cukru (musí být bílý, jinak se zničí barva)
20 g kyseliny citrónové

Postup:

Fialkové květy propláchneme v sítu studenou vodou a co nejvíc vyklepeme vodu. Dáme je do skleněné nádoby dostatečné velikosti (Pětilitrová zavařovačka bude ideální). Zasypeme kyselinou citronovou a přelejeme převařenou vodou. V některých receptech se uvádí přelití horkou vodou. Tím ale znehodnotíte barvu, takže nedoporučuji. Zakryjeme otvor a necháme 24 hodin stát. Občas se sklenicí zatřepeme. Druhý den směs přecedíme do hrnce. Květy vyhodíme. Přidáme cukr a mírně zahříváme, až se cukr rozpustí. Potom sléváme do lahví a v hrdle hladinu zakápneme čistým alkoholem. Tento způsob se mi osvědčil a sirupy takto ošetřené vydrží rok bez problémů.

Sirup je moc dobrý a voňavý. Příští rok se pustím do testování fialkového likéru. Postup už mám namyšlený, ale prozradím ho, až jestli se povede :D.

Co nosím v dubnu z lesa

Tento týden neběhám. Jednak mi vítr o víkendu trochu víc protáhl dutiny, ale hlavně odstartovala bylinková sezóna. A s košíkem se fakt běhá blbě. Mě teda jo :D

Na bršlici jsem Vás lákala už minulý týden na IG. Baštím ji za syrova a nejlíp chutnají ty nejmenší nové lístky. Obsahuje hodně vitamínu C, karoteinoidy (chutná po mrkvičce) a minerály, jako železo a mangan. Je vynikající na klouby. Umí uvolňovat z těla krystalky kyseliny močové, které právě klouby zatěžují. Můžete si ji nasekat na chleba s máslem, přidat do zeleninového salátu nebo hodit do polévky. Jestli Vás rozčiluje na zahradě, tak jediné co na ni prý platí, jsou fazole.

Jahodník. Jestli se bylinek trochu bojíte, tak začněte s jahodníkem. Ten pozná snad úplně každý a jeho účinky jsou tak jemné, že ho můžete konzumovat celý rok a nepředávkujete se. Takže si na něm můžou bez obav pochutnávat i děti.

Pampeliška má fakt sílu. Aktivuje látkovou výměnu. Seznam vitamínů a tělu příznivých látek je snad nekonečný :). Játra, žlučník, ledviny Vám za pampelišku budou líbat ruce. Aktivuje se Vám samoléčicí schopnost organismu. Čerstvé jarní lístky nejsou vůbec hořké. Chutnají jako hlávkový salát. Stejně jako bršlice, pěkně za čerstva!

Letos je zřejmě rok plicníku. Je ho v lese mnohem víc, než v minulých letech. Krásně hraje barvičkami. Asi je jasné na co bude dobrý. Áno, jsou to plíce a průdušky. Obsahuje slizovité látky a např. kyselinu křemičitou. Je tedy vhodný na suchý kašel. Suším si ho na čaj.

Zatímco ostatní bylinky nechávali naši Suzán v klidu, fialky ji přímo zvedly :D. Violka vonná je taky velká léčivka a používá se taky na suchý kašel a hlavně pro děti. Obsahuje saponiny a látku podobnou acylpirinu. Umí tedy mírnit bolest hlavy, snižovat krevní tlak a zklidňovat mysl. Když si přivoníte, je to jasné. Dají se usušit na čaj, ale dá se z nich vykouzlit hromada zajímavých věcí. Třeba sirup nebo fialková cukrátka. To bylo oblíbené mlsání francouzských dam z vyšší společnosti.

Podběl na fotce je z pondělí a tak je už usušený. Opět na kašel. Na každý. Tato bylinka se ovšem doporučuje užívat po omezenou dobu. Těhulky a kojící maminky si musí na čaj z podbělu počkat.

Já jsem dnes bršlici a pampelišku nasekala do salátu k obědu. Z plicníku jsem si udělala čaj a modlím se, aby mi vyšlo trochu času na jednu fialkovou specialitu. Jo a všimli jste si, že fialky jsou focené na fialkovém talíři? Je po babičce.