Nebramboračka s pohankou

Čas odlehčit a prohřát. Odlehčit po bramborovém salátu, smaženém kapru, hoře cukroví a litrech alkoholu (i já hřešila, hanba mi). A zahřát zevnitř, protože v zimním období jsou pro tělo teplé polévky hotové požehnání. Čerstvá zelenina a hlavně citrusové plody organismus ochlazují a to teď nepotřebujeme. Tělo v našich končinách je nastaveno na úsporný režim a to nejen díky venkovním teplotám (no dnes to prosinci moc neodpovídá), ale hlavně díky množství denního světla.

Pohanka je moc zdravá bezlepková neobilovina. Z člověku prospěšných látek, které obsahuje a je jich požehnaně, nutno vypíchnout hlavně rutin. Doporučeno je konzumovat pohanku 2x týdně (tady máme ještě rezervy). Má ovšem specifické aroma, na které si jeden musí zvyknout.

Na nebramboračku s pohankou potřebujeme:

100 g loupané pohanky
4 lžíce olivového oleje
1 velkou cibuli
2 mrkve
1/2 celeru
1 hrnek sušených hub
1,2 l zeleninového vývaru nebo vody (s vývarem je lepší a pokud nejste vegani použijte i masový)
4 stroužky česneku
sůl, majoránka, pepř, zelená petrželka

Postup:

Sušené houby v hrnku zalijeme vařící vodou. Pohanku přebereme, propláchneme a namočíme do misky se studenou vodou. Kořenovou zeleninu nakrájíme na kostičky, cibuli nadrobno. Olivový olej rozehřejeme v hrnci a pomalu na něm zesklovatíme cibulku. Přidáme zeleninu a okapanou pohanku a chvilku restujeme. Osolíme, opepříme, přidáme houby i s vodou a zalijeme vývarem. Vaříme asi 20 minut, až je pohanka i zelenina měkká. Nakonec dochutíme drceným česnekem, majoránkou a případně dosolíme.

Dobrou zimní chuť :).

Recept je od Hanky Zemanové.

Náš žebráček


Koukám na fotky všech dokonalých a bohatých stromečků, plných růžových ozdob, které letos letí a napadá mě, co s nimi bude, když příští rok pofrčí třeba skořicová?

Kýčovité, třpytivé anebo plastové ozdoby jsem opustila už před pár lety. Každý rok se snažím o skromnou výzdobu s kousky, které se narodily hlavně pod mýma rukama. Letos to jsou pruhovaná srdíčka a hvězdičky s potiskem vloček. Ty měly být původně jemnější, ale šablona mi vyšla nějaká větší nebo co a neměla jsem už čas ji předělávat. Na vánočním jarmarku ve ScioŠkole jsem koupila pět keramických ozdůbek, co vyráběly děti. Jsou kouzelné. Nechybí perníčky a letos i jablíčka. Ta nejsou dokonalá, ale jsou naše z chalupy a moc se mi na stromečku líbí. K tomu pár papírových skládaných ozdob z předloňska a jedna skromná světýlka. A hotovo. Víc tam nechci nic.

Stromeček je letos takový hubeňoučký smrček s větvičkami jako roští a pokroucenými konečky. Prostě žebráček. Jeden by ho politoval. Já jsem z něj ale nadšená. Je to totiž stromeček místní. Z místního lesa. Je z prořezu stromků v lesích rodu Belcredi. Necestoval tedy přes půl Evropy v kamionu, nerostl ve školce jen k jednomu účelu. Hledala jsem nějakou schůdnější variantu než dokonalou jedličku z OBI. Plastové umělé koště nepřicházelo v úvahu. V květináči jsme to zkoušeli jeden rok a bohužel v paneláku nepřežil teplo a následnou aklimatizaci. Tato varianta je tedy pro mě osobně ideál. Určitě by se dal vybrat na zámečku i hezčí kousek. Jenomže to bychom museli přijít včas a než až den po prodeji. Už jen uklízeli a tento siroteček tam na nás poslední čekal. Byl to osud. Až skončí vánoce, tak ho rozporcujeme na kousky a odvezeme na chalupu. Smrkový je nejlepší na podpal v kamnech.

Fotky nejsou dobré. Už se stmívalo a já opět nestíhala. Omluvte jejich kvalitu. Máme doma maroda s echt angínou a to byl lehce zásah do časového harmonogramu. Takže zdobení se z dopoledne přesunulo na odpoledne. A focení z odpoledne na podvečer. Stíháte to? :D

Linecké, což bylo jediné cukroví co jsem v adventu stihla, je samozřejmě do posledního drobku pryč. Včera jsme narychlo upekly s Haničkou perníčky, aby bylo co zobat. Naštěstí, pro moji rozmlsanou rodinu, se přesouváme k babičce a ta má napečeno minimálně 12 druhů.

Práci jsem stihla nakonec všechnu a dokonce i balíčky dorazily včas. I ten na Nový Zéland. Poštu tímto letos chválím. Oproti loňsku velké zlepšení. Hotový mám salát a naložili jsme i utopence na Silvestra. Konečně hážu nohy nahoru a ty dvě neumytý okna ignoruju. Zcela :))).

Hlíva alá trhané vepřové

Doma hledáme čím dál více receptů, kde je možné vynechat maso a přitom nešidit chuťové buňky. Protože planeta, protože živočišná výroba a tak. Není nám to úplně jedno a snažíme se aspoň trochu. U tohoto receptu jde spíše o nápad, než o vysokou kuchařinu. Ten nápad tkví v kombinaci hlívy a BBQ omáčky. Je to ukrutně dobré a chutná to u nás úplně všem.

Na přípravu dokonalého "burgeru" (pro 4 osoby) jako je na úvodní fotce potřebujeme:

2 vaničky čerstvé hlívy (celkem cca 600g)
BBQ omáčka (3 lžíce)
rozmarýn nebo tymián
sůl, pepř
olivový olej

1kg červené cibule
třtinový cukr
kvalitní balsamicový ocet
rozmarýn (čerstvý nebo sušený)
sůl, pepř
olivový olej

majonéza
bílý jogurt
česnek

salát (hlávkový nebo ledový), případně okurka

4 bagety nebo bulky na burgery

Postup:

Z hlívy odřízneme tuhé konce a plodnice nakrájíme na tenké (1-2 mm) proužky. Rozložíme na plech, posolíme, opepříme, přidáme čerstvý nebo sušený rozmarýn, případně tymián (podle chuti) a pocákáme olivovým olejem. Vložíme do trouby a za občasného promíchání pečeme při cca 180 st., až hlíva ztratí většinu vody. Množství se opravdu dost zredukuje, takže těch 600 g hlívy je pro 4 osoby minimum. Vypadá to asi takto:

Než se hlíva upeče, připravíme si karamelizovanou červenou cibulku. Výborně se s hlívou k sobě hodí a je to taková dobrota, že jí dělám vždycky víc a co zbude dětem zapékám do toustů nebo to dlabou jen tak s bagetkou. Velká dobrota.

Na 4 lžících olivového oleje pomalu restujeme krájenou (jako na fotce) červenou cibuli, až povolí a zvláční. Potom osolíme půl lžičkou soli, opepříme a přidáme rozmarýn podle chuti. Promícháme a přidáme 3 lžičky třtinového cukru. Až se rozpustí a na cibulce zkaramelizuje (trvá to jen chvilku), vlijeme 3 lžíce balsamicového octa. Promícháme a podlijeme cca 10 lžícemi vody. Dusíme, dokud se voda neodpaří a konečky cibulových kousků se nezačnou tahat.

Zpátky k hlívě. Teď už jen zbývá upečenou hlívu překlopit do pánve. Olej se nemusí přidávat. Jakmile se zahřeje, přidáme 3 lžíce BBQ omáčky, která vytvoří lahodný sosík na povrchu hlívy :). Prorestujeme 2 minutky a je hotovo. Smícháme majonézu a bílý jogurt v poměru 1:1 a ochutíme dresing drceným česnekem a solí. Vegani vynechají, nebo nahradí sojanézou.

Bagetky nebo bulky doporučuji rozkrojit a vložit na chvilku do trouby rozpálené po pečení hlívy. A vrstvíme viz. foto. Majonéza, hlíva, cibulka, okurky, salát, majonéza a přiklopit. Asi nemusím dodávat, jak skvěle doplní výsledný dojem sklenka bílého vína! Dobrou chuť :).

První adventní...


Přemýšlela jsem jestli dávat věnec na blog, když už blogy málokdo čte. Ale nakonec, když už jsem dnes v tom psaní ... :).

Tak to je ten náš. Letos na zdi. V našem malém bytě mi můj každoroční obr věnec zabíral skoro celý stůl a z těch svíček na něm jsem nebyla úplně klidná. Prostě letos visí, místo toho aby ležel. Hlavně že je!

Už jsem myslela, že to letos nestihnu, ale včera jsem kupovala v květinářství větvičky do dílny na workshop, tak jsem jich rovnou vzala víc i na věnec. Navíc jsem po několika měsících v neděli doma a to se musí využít. Jupí :D.

K jedlovým větvím a snítkám myrty a eucalyptu jsem ráno, když jsem byla běhat, natrhala ještě lusky akátovníku, uschlé paličky z topinamburu a bodláčí. Takže pokud někdo zahlédl na Hádech v lese psa v bundě a bláznivou funící osobu s kyticí suchého omrzlého roští v jedné a náhubkem v druhé ruce, byla jsem to já. Vzhledem k tomu, že jsem vázací drát někde bezpečně ukryla, aby ho nikdo nenašel, tedy ani já sama, musela jsem trochu improvizovat. Nakonec se volba zbylého špagátu z tričkoviny ukázala jako skvělé řešení. Tím jak pruží, se s ní super pracovalo a výsledná mašle k zavěšení, taky nevypadá špatně. Vypadá dokonce dobře.

Včera na workshopu jsem si udělala jedno srdíčko s tiskem vločky i pro sebe. Dělá nám parádu v obýváku. Hvězdička s výšivkou vločky visí na dveřích. Ale ty jsem zapomněla vyfotit. Přidám zítra aspoň do stories.

Suma sumárum to s výzdobou nepřeháním, ač ji mám ráda. Nesnáším přeplácanost a kýč. Ještě dokoupíme jedny obyčejná světýlka, aby nám svítil i obývák, a bude zbývat jen ten stromeček. Ale na ten je ještě čas.

A to je dnes od nás všechno. Hezký adventní večer přeji <3

SVÁTEČNÍ VÁNOČNÍ WORKSHOP

Byl to poslední workshop tohoto roku. Ten jsem si hodlala užít a vychutnat jako malou oslavu za celý rok v dílně. Když je člověk sám sobě šéfem a zaměstnancem dohromady, musí si hold udělit i pochvalu a odměnu sám :D.

K oslavě patří občerstvení. Tak já Vám popíšu o co jste přišli, když jste na workshopu nebyly :). Šárka až z Ostravy přivezla svůj vynikající žitno-špaldový chléb se sušenými rajčaty a semínky. Mňam. S Haničkou jsme upekli ovesné sušenky s ořechy. Připravila jsem taky karamelizovanou červenou cibulku, humus a vzala skleničku čatní ze zelených rajčat, co jsme na podzim vyrobili. Samozřejmě k tomu špalíčky zeleniny a luštěninové chipsy s mákem a špaldové tyčinky, co miluju. Z domácího vína nám můj muž udělal svařáček na rozproudění krve.

Vyzkoušely jsme i techniky tamponového tisku přes papírovou šablonku. Výsledek byl super a příští rok s touto technikou vymyslím něco i do prodeje. Vypadá to moc dobře, že jo?

Celkem si moje kurzistky odvezly asi čtyřicet ozdob. Šily se srdíčka, domečky, hvězdičky a Candy Cane. Vyšívaly se vločky a okýnka domečkům. Bylo to nádherné odpoledne. I přes ten svařák si nikdo neprošil prst, nespálil ruku o žehličku a neobtiskl si šablonu od barvy na triko :D. Děkuji za něj a mám na Vás prosbu. Když budu sestavovat plán workshopů na rok 2019 potřebovala bych od Vás nástřel o jaké téma byste měly extra zájem.

Děkují...