pátek 21. července 2017

"Na kopečku" a malá dovolená.

"Na kopečku" je nová hrací deka pro miminko. Chtěla jsem vyzkoušet něco nového a moc se mi to líbí a do budoucna se objeví určitě nějaká další, ale s jiným motivem. Deka je vyplněná silným vatelínem a je prošitá kolem motivů skrz. Takže je plastická a měkoučká :). Popis a další fotky najdete na e-shopu.







O víkendu vyrážíme s mužem a Simonem na Summer Camp 2017. Je to každoroční akce pořádaná klubem, který sdružuje milovníky a chovatele Rhodéských Ridgebacků. Totální restart (náročné noci) a strašná sranda (bohatý program přes den). Už se nemůžu dočkat. Tolik naprosto bezva lidí a úžasných psů na jednom místě v jeden čas. A navíc bez dětí. O ty se postará babička a děda (děkujiii). Po návratu podám určitě report :D

"Jabadabadůůůůůůů"



P.S.: Na netu budu omezeně, ale pokusím se reagovat v rámci možností. Děkuji za pochopení !

sobota 15. července 2017

Tyčinky rozmarýnové

Dnes jsme slavili narozeniny mého tatínka, tak abych nepřijela jen s dárkem, upekla jsem strašně dobré tyčinky. Nejdřív Vás ale pobavím tím, co všechno jsem dnes snědla. Moje maminka se totiž rozhodla, že nás všechny ukrmí k smrti :D

Z čeho je mi právě blbě:

panák bechera
tyčinka
sněhová trubička
tyčinka
nudlová polévka
grilovaný amur
salát coleslaw
grilovaná hlíva
grilované jarní cibulky
kuřecí špíz
dvě skleničky bílého vína
tyčinka
dva odpalované věnečky
kafe
meruňkový chessecake
mandlový dort se žloutkovým krémem
mátový čaj
tyčinka
plněný hermelín
sněhová trubička
odpalovaný věneček
tyčinka

Co dodat. Sami vidíte, že jsou dny kdy to úplně ideální s mojí stravou není :D.


Teď k receptu. Je to rychlovka, jsou měkoučké a křehké, nádherně voní a zmizí ze stolu jako první. Vsaďme se !




Těsto:

250 g tvarohu ve vaničce
250 g másla
250 g špaldové mouky
špetka soli
čerstvý rozmarýn nasekaný nadrobno
mouka na vál
mořská hrubá sůl
vajíčko na potření


Postup:

Z tvarohu, másla, mouky, rozmarýnu a soli vypracujeme těsto. To rozválíme na ovál cca půl centimetru silný. Nakrájíme tyčinky a klademe je na plech vyložený pečícím papírem. Tyčinky potřeme vajíčkem a posypeme mořskou solí. Pečeme v troubě do zlatova. Jde to docela rychle, je potřeba hlídat, protože spálit by je byla opravdu škoda.

pátek 14. července 2017


Cuketová



Dnes jsem pekla buchtu z cukety. Je sezóna a receptů s cuketou není nikdy dost. A byla tak dobrá, že musím poslat dál :).


Potřebujeme:

1 středně velkou cuketu
350 g špaldové celozrnné mouky
220 g třtinového cukru
2 vejce
4 lžíce změklého másla
1 lžička vanilkového extraktu (nebo vanilkového cukru)
půl lžičky skořice
2 lžičky jedlé sody


Postup:

Cuketu oloupeme, vydlábneme semínka a nastrouháme ji na hrubém struhadle. Ve větší míse vymícháme stěrkou ze všech přísad těsto (ze začátku to vypadá suše, ale trpělivě míchejte pár minutek). Vlijeme do pekáčku nebo menšího plechu vyloženého pečícím papírem a pečeme na 180 stupňů, až je povrch zlatavě hnědý a těsto se nelepí na špejli. Hotová buchta je krásně nadýchaná a vlhká.






pondělí 10. července 2017

Chalupáři

Ještě se vrátím na chalupu. Teda obrazně a slovem. Chalupu plně využívali manželovo rodiče a my tam jezdili jen párkrát za rok. Bohužel léta běží a rodiče stárnou (my taky). Táhne jim na osmdesát a tak to vypadá, že se nám blíží nová životní etapa. Etapa chalupářů. Převezmeme pomalu otěže. Jak jsem se tam o víkendu rozhlížela, musím konstatovat, že práce je tam asi na třicet let dopředu. Beru to jako výzvu. Je tam totiž krásně a neuvěřitelný klid. Totální liškov. Silnice dál nevede. Za zahradou hluboký les. Když rostou, tak tam teda rostou. V noci září hvězdy a měsíc jako nikde jinde a ráno, když vyleze sluníčko, rousám jen ve vietnamkách mokrou trávou. Má to přímo terapeutické účinky. A ty dlouhé snídaně na dvorku a topení dřevem v kamnech a maliny a kytky a vajíčka od sousedů...














neděle 9. července 2017


Ohnivý kuře


Byli jsme u nás na chalupě s kamarády. A kamarád nás naučil naprosto super eňoňůňo recept, který se dá dělat jen na ohni a v popelu. Ideální na prázdniny, na chalupu, na čundr. Netrvá to ani moc dlouho. Čistého času cca dvě hodiny. S přípravou asi tři. A bylo to tak strašně dobrý, že to musím ukázat světu a poslat dál :).




Potřebujete ohniště, hromadu dřeva, kuře, zeleninu (mrkev, petržel, cibule, česnek), bylinky (libeček a petrželku), sůl, kmín, máslo a dostatek alobalu.


 
 
Kuře opláchneme a nasuneme na silnější klacek. Konce stehen drátkem přitáhneme ke klacku a opékáme nad ohněm cca hodinu. Postupujeme opatrně a hlídáme oheň, aby nebyl ani moc, ani málo a kuře se nám nepřipálilo. Cílem je kuře krásně po povrchu zatáhnout.
 
 
 
 
Když je kuřátko krásně zlatohnědé, opatrně jej položíme na cca čtyři vrstvy alobalu. Uvolníme drátek a vytáhneme klacek. Potom kuře nasolíme, nakmínujeme, obložíme zeleninou a bylinkami, poklademe plátky másla a dokonale zabalíme do alobalu.
 
 
 
 
 
 
V ohništi průběžně tvoříme dostatek žhavého popela. Popel rozhrneme a opatrně lopatou umístíme kuřata doprostřed a ze stran přihrneme žhavý popel.
 
 
 
 
Po půl hodině balíčky velice opatrně otočíme a děláme další půl hodiny. Celkem hodina pečení v popelu. Až je hotovo, lopatou balíčky vytáhneme na trávu. Nožem alobal z vrchu natrhneme a jemně rozděláme. Pak se na to všichni vrhneme, pěkně rukama a baštíme až se nám dělají boule za ušima.
 
 


 
 
Pokud je Vás víc, přidejte kuřat. Není to jen dobrý, je to i výborná zábava na letní večer. Skupina se rozdělí na ty co radí, na ty co makají a na ty co se do toho raději netlačí a v klídečku si počkají na výsledek. Během těch pár hodin všem dokonale vyhládne a o to víc pak chutná.
 
Dobrou chuť a pečení na ohni třikrát ZDAR.
 
 
 
 

pondělí 3. července 2017

Půl roku ve ScioŠkole, inspekce, školní oslava a dětská deka.


Nejdřív Vám představím novou dětskou deku. Má rozměr 130x105 cm a je laděna do černé, šedé, hnědé a bílé. Deka bude sloužit od miminka až do první třídy. Nejdřív jako hrací a válecí podložka, do postýlky jako přikrývka, přehoz nebo na zabalení u pohádky. Může cestovat k babičce a na dovolenou, protože nezabere moc místa a přitom je teplá a hřejivá. A jako bonus navíc, nechytají se na ni psí chlupy jako do jiných chlupatých dek.








Dnes začaly oficiálně prázdniny a my máme za sebou první pololetí ve ScioŠkole. Tahle škola pro naši rodinu znamená hotové požehnání. Po všem co máme za sebou v klasické základce si občas připadám jako v nebi. Když teď srovnám všechny naše zkušenosti a zážitky se vzděláváním dvou dětí s IVP, je jasné, že všechny ty kecy typu "Já Vás chápu, ale bohužel to nejde", byly fakt jen kecy. Jde to, jde to krásně, úžasně, empaticky s důvěrou a jde to i bez "papírů". Stačí jen půl hodinky strávené ve ScioŠkole a jste jako ve vzdělávacím ráji. Ten přístup Vás posadí na zadek. Atmosféra je úplně, úplně jinde. Možná si říkáte, že už přeháním, jenomže! Jenomže na začátku června byla ve škole velká školní inspekce a já mám před sebou celou zprávu. Já to mám černé na bílém. Dovolím si něco citovat a výjimečně nebudu stručná. V závorce si dovoluji doplnit svoje poznatky :)

Ze zprávy o průběhu vzdělávání:

- průvodci byli velmi kvalitně připraveni, znali diagnostiku každého žáka a vzdělávání tomu plně podřídili (na bývalé škole jsme měli vypracované IVP, podepsané všemi pedagogy, ovšem zjistili jsme, že někteří ho ani nečetli)
- velmi podnětná a účinná byla práce s chybou ve věkově smíšených skupinách, kdy si žáci vzájemně pomáhali, nehodnotili jiné, ale díky citlivému a profesionálnímu přístupu průvodců získávali každý zpětnou vazbu o svém vlastním pokroku (žádné ponižování s hlášením kolik bylo pětek a kdo je zase dostal)
- vzdělávání probíhalo v naprosto klidné, podnětné, pracovní a radostné atmosféře a mělo výzkumný i praktický charakter, názornost byla maximální (pamatujete zvonění a konečně přestávka, tady se nezvoní)
- v angličtině vedené rodilým mluvčím žáci prokazovali velmi dobré až vynikající výsledky (neskromně uvádím, že za Radečkem přišel po výuce osobně pan inspektor a řekl mu, že byl neuvěřitelný. Když si vzpomenu, kolik papírů jsme sehnali, aby se mu v angličtině věnovali víc skrze jeho nadání a když Radeček paní učitelku požádal, aby mu dala něco těžšího a ona mu řekla, že bude dělat to samé jako ostatní...)

Ze závěru inspekce:

- jasná vize a filozofie školy sdílená všemi pedagogickými pracovníky se promítá do kvality průběhu vzdělávání (svoboda učení, inspirace v Summerhillu)
-vynikající spolupráce pedagogického sboru, vzájemné sdílení zkušeností a respektující přístup v komunikaci jsou podstatou příjemného školního klimatu (už způsob jednání s rodiči je tak odlišný. Věděli jste, že existuje školení ministerstva školství pro komunikaci s otravnými rodiči, čili těmi co nedrží hubu a krok!)
-mimořádně kvalitní až příkladný komunitní průběh vzdělávání založený na konstruktivistickém přístupu, učení v souvislostech, kritickém myšlení a aktivizačních metodách a formách výuky přispívá k vnitřní motivaci žáků k učení (řeknu Vám tajemství, sedmileté dítě můžete donutit k učení, pátnáctileté už těžko. Pokud nebude samo chtít, jste v rejži)
-využívání anglického jazyka přirozeným způsobem napříč vzdělávacími aktivitami a běžnými režimovými činnostmi rozvíjí jazykové kompetence žáků (angličtina je všudypřítomná a já mám hooodně velký komplex a teď přišel mail, kde škola nabízí výuku angličtiny i pro rodiče)
-vzdělávací aktivity vedené ve věkově smíšených skupinách umožňují formování sociálních a personálních kompetencí žáků (není trapný, že se starší baví s mladším. Ono tady vlastně nic není trapný)
- výborná personální strategie vedení školy založená na profilaci profesionálního pedagogického týmu jako základního předpokladu pro zajištění kvalitního vzdělávání (všechno je o lidech a tady jsou ti nejlepší co jsem ve školství zažila. Mmch opravdu neplatí, že když někdo něco dělá celý život, tak to dělá dobře)
- respektující vztah pedagogických pracovníků k individuálním potřebám žáků, vstřícná komunikace a účinná podpora rozvoje osobnosti každého žáka (fakt když dáte dětem najevo, že je berete vážně, tak ony začnu brát vážně Vás)
- motivace a vedení žáků k seberozvoji, rozhodování a přijímání odpovědnosti za své jednání, formování jejich občanských a demokratických hodnot

Ze zpráv z kuloárů Vám můžu prozradit, že jedna paní inspektorka byla tak dojatá, že jí i slzička ukápla.

Abych byla fér, uvádím i dvě výtky inspekce a to, že průvodci občas důsledně neužívali spisovné češtiny (to asi přežiju) a bylo doporučeno pro starší žáky zajistit více odborně vzdělaných průvodců v jednotlivých oborech (na tom se pracuje).

Co dodat? Nepřeháněla jsem. I inspekce ScioŠkolu hodnotí v superlativech. No a takové další školy ministerstvo nechce povolit. Doufám, že tlak rodičů bude tak velký, že ty kancelářské krysy převálcuje :D.

Poslední měsíc ve škole byl pro děti zase nadupaný akcemi všeho možného typu. Na většině z nich se děti podílely přípravou nebo hlasováním o výběru. Týden před koncem roku se konala velká školní slavnost pro děti i rodiče. Děti si připravily vystoupení, rodiče pomohli s občerstvením, byla i tombola a prostor na pokecání všech se všemi. Radeček byl poslední týden bohužel nemocný, ale na slavnost mě ukecal, že musí, protože vystupuje. Přiznávám, že ještě teď se dmu pýchou. Vystoupil sám před před celou školou, před všemi dětmi a rodiči se svým stand-upem. Byl vtipný s vtipy, všichni se smáli a byl prostě úžasnej. Když srovnám ten uzlík nervů před půl rokem co každé ráno plakal, že do školy nechce a toho sebevědomého kluka co tam teď stál, mám slzy v očích.


 

Tato fotka vznikla asi pět minut před vystoupením, kdy ho povzbuzovala Lucka, že to zvládne. Mohlo by se zdát, že jsou zamilovaní. Nejsou. Jejich vztah je mnohem výš a museli byste tyto dva originály znát. Jsou to naprosto spřízněné duše z jednoho vesmíru. Stejné zájmy, stejné povahy. Celé dny spolu prokecají v angličtině.

Víc fotek s ostatními dětmi z oslavy vkládat veřejně nechci. Lucinka tady naštěstí není skoro vidět, tak snad to nebude vadit. Atmosféra a souznění z fotky ale přímo tryská <3.

Upřímně bych přála všem dětem a rodičům, aby mohli být součástí takových škol. Škol budoucnosti.



Hezký večer všem.