pondělí 29. srpna 2016

Gdaňsk IV

V Gdaňsku se koná každý rok třítýdenní jarmark Sv. Dominika. Prý jde o největší akci tohoto druhu v Evropě. A my jsme se do něj trefili. Třetina ulic v celém centru byla plná stánků. Stánků s oblečením a doplňky od polských tvůrců,  s vkusnými i nevkusnými cetkami, se starožitnostmi, starými LP deskami a taky s jídlem.


 

 



Ráj pro všechny vetešníky. Množství nabízených kousků a jejich rozmanitost byla neuvěřitelná.

S jídlem to nebyla žádná velká sláva, ale snažili jsme se ochutnat od všeho trochu. Na každém rohu byl k mání kváskový chleba se škvarkovým sádlem a většinou s kvašenou okurkou. Ve velkém se tu prodávali ovčí sýry. Malé kousky se grilovaly nad ohněm a podávaly s brusinkovým džemem. Výborný. Prý se to prodává i u nás. Já jsem na to narazila poprvé. Nechyběly uzeniny. Kupodivu veškerá nabídka pocházela z Litvy. Ze sladkého se prodávaly nejvíc vafle (gofry) se šlehačkou, ve stáncích společně s točenou, velmi vysoko točenou, zmrzlinou. Na kopečkovou jsme skoro nenarazily. Výborné byly kousky čerstvého ovoce a dokonce i zeleniny, máčené v čokoládě. Z nápojů suverénně převládala káva. Stánků a pojízdných vozíků bylo všude bezpočet. Prakticky jsme ale nenašli stánek s pivem. Prodával se tu chlebový kvas. Název není dvakrát lákavý, ale moc nám chutnal.





Obří rohlíky byly vynikající.

 
 
 




 
 
Vedle budovy městské tržnice byl trh s ovocem a zeleninou. Nabídka byla překvapivě široká a lákavá. Domů jsem si dovezla deset litrů borůvek.


 
 
V každém středisku při pláži narazíte na polskou "pizzu", zapiekanki. Je to dlouhá bageta, na kterou se navrší všechno možné, posype sýrem a zapeče se. Vrchol gastronomie :D. V jednom stánku v Sopotech jsme koupili dokonce vafle pizzu. To je už trochu gastropeklo, zavánějící Láďou Hruškou. I když po pizze sypané hranolkami, na kterou jsme narazili přímo v Itálii, mě už asi nic nepřekvapí. Hranolky (polsky frytki) jsou taky všudepřítomné. Hlavně v restauracích jako příloha, ale i na plážích jen tak s majonézou a kečupem.
 
 
 
 
 

 
 
V restauracích na jídelním lístku dominovaly ryby. Skutečně široká nabídka, ale většinou smažené. Polévky byly moc dobré, rybí s rajčaty byla famozní. Typická polská "žurek", s kyselým mlékem, vajíčkem a klobáskou, rovněž vynikající. Z masa jsme si dopřáli šašlik a pečené koleno v zelí. To jsem nějak nestihla nafotit. Moc dobré, maso se rozpadalo, ale hodně, hodně tučné. Zelí je v tradiční polské kuchyni hodně moc oblíbené. Na trzích byla k mání široká nabídka všemožných krouhačů a kruhadel zelí. Pierogi. To jsou malé taštičky plněné mletým masem, tvarohovou směsí nebo něčím sladkým. I když je to jídlo vařené, dokáží ho místní ještě orestovat a zasypat špekem. Překvapilo mě, že skoro nikde nebylo v nabídce víno. Pivo ano, ale nevalné chuti i vzhledu. I když jedno, které mému choti chutnalo, jsme nakonec našli :).
 
 


 
 
 
Přímo v centru jsme navštívili francouzskou cukrárnu, kde podávali dokonalé zákusečky. A jestli v Polsku uvidíte obchůdek s výrobnou domácích bonbónů, ochutnejte a kupte. Jsou strašně dobré.
 
 
 
 
 
Podtrženo, sečteno, pokud cestujete vyloženě za jídlem, asi nebude Polsko tou nejlepší volbou. Samozřejmě zde najdete i vybrané restaurace s mezinárodní kuchyní, ale ty jsou i u nás. Já už jsem zvyklá na trochu jinou, zdravější stravu, takže šest dní místních kalorických bombiček dalo mému zažívání zabrat. Nicméně všechno bylo chuťově dobré a nemůžu říct, že by nám něco vyloženě nechutnalo :).
 
 
 
 
 
 
 


Žádné komentáře:

Okomentovat