Nejdříve se musím omluvit všem, kdo jste v Kunštátu letos hledali můj stánek. Ještě o prázdninách jsem si říkala, že to časově nějak zvládnu a našiji sortiment vhodný na tento typ akce. No nezvládla jsem to. Ó jak ráda bych se občas naklonovala. Zatím to nepovolili, takže smolík a ručičky máš Hani jen dvě :D.
Nakonec jsem se na trzích přece jen objevila aspoň jako návštěvník. Moje maminka totiž nutně potřebovala dokoupit keramické kořenky. Co bych pro ni neudělala. Nakonec nás jely dvě auta. Počasí vyšlo tento rok parádně. Lidí tam bylo neskutečné množství. Atmosféra ovšem supr a oko se nestíhalo kochat. Nabídka je každý rok pestrá. Od barevných kýčů, až po minimalismus.
Po loňském objevu keramických domečků jsem myslela, že mě nic nového tolik nenadchne. Nakonec se něco málo našlo. Třeba tyto jemné, malinkaté hrníčky na kávu.
Tato modrobarevná kolekce keramiky bylo taky nádherná, ale na mě příliš divoká. Kouzelní byli ptáčci a vůbec tam toho bylo moc, ale všechno jsem v té tlačenici fotit nestíhala.
Zmiňované domečky pan keramik místy trochu přibarvil. A proč ne. Žlutá frčí.
Sobotní krásný den jsme večer s mužem zakončili návštěvou malého festivalu malých pivovarů. Pivo moc nepiji (jsem spíš na víno), ale speciály ráda ochutnám. A třeba Lucky Bastard byl dobrej moc. A ráno hurá na chalupu zasadit jahody a ogrilovat si obídek. Na zahradě na nás čekal tento krasavec. Vatovec obrovský. Měl v průměru 25 cm a zítra z něj budou řízky k večeři.
Opravdu není návštěva, aby nás tam něco nečekaného nepřekvapilo. Domů jsme dovezli další bednu jablíček. Mám hotový mošt a z trouby voní štrůdl. Tak dobrou noc. Jdu odpadnout. Utahaná jako kotě a šťastná jako blecha.
Žádné komentáře:
Okomentovat